Tajemství videomappingu skrývá komplikovaná matematická teorie
Kontrast světla a tmy patří k nejsilnějším vizuálním efektům vůbec, a to od té doby, kdy lidé začali používat oheň. Dnes mají navíc počítače.
Hra stínů na stěnách jeskyně musela naše dávné předky fascinovat, je ostatně strhující i pro nás. Po desítky tisíc let jsme se dívali na předměty a scenérie ozářené ohněm a všímali si, že vypadají jinak – tajemněji, výrazněji, významněji – než na denním světle.
Elektřina v devatenáctém století umožnila kontrastně nasvítit veřejné budovy. Kdo pamatuje časy před rokem 1989, ví, že se to u nás používalo jen výjimečně. O to působivější bylo, když se části historických center českých a moravských měst začaly k večeru rozsvěcet. Jak náhle vynikly architektonické detaily, prvky a tvary, jež člověk za dne přehlédne.
Vývoj šel dál a dnes tu máme videomapping, efektní práci se světlem, které není stálé, ale mění se, pohybuje, pulsuje, vypráví příběh. Výchozí inspirací je nejen oheň v jeskyni (to v každém případě), ale také světelná představení zvaná son et lumière (zvuk a světlo), která se objevila v šedesátých letech minulého století. Obvykle šlo o barvy střídající se v rytmu přehrávané hudby. Šlágrem obývacích pokojů té doby byla miniaturní verze téhož, takzvaná barevná hudba. Představení son et lumière se však odehrávala venku, v terénu – pořádala se a dosud pořádají například u pyramid v Gíze.
Iluze skutečnější než skutečnost
Videomapping je dalším vývojovým stupněm této techniky. Už v něm nejde jen o programované změny barev světla, ale o složitější úkol: kreslení světlem, promítání něčeho, co není. Můžete proměnit fasádu domu ve vodní plochu a nechat vodu odtéci dolů. Můžete ji oživit postavami lidí, kteří chodí po parapetech, šplhají po hromosvodu, mění přitom tvar těla a jeho velikost. Můžete cokoli, nač vám stačí fantazie.
Kombinací atypických promítacích ploch – budov a jiných exteriérových prvků – s počítačovou animací se dají vytvářet působivá kouzla. Pravidelní návštěvnici pražského Signal festivalu dobře znají každoroční show, jejímž podkladem je průčelí kostela svaté Ludmily na vinohradském náměstí Míru. Neogotická stavba, sama o sobě efektní, se tak již několikrát stala podkladem několikaminutového představení, které chvílemi zvýraznilo detaily stavby, chvílemi je zcela potlačilo, popřelo, nahradilo iluzí jiných tvarů.
K videomappingu potřebujete (kromě tmy a zajímavého, předem známého podkladu) výkonné projektory, ovladatelné ve velkém rozsahu funkcí, a specializovaný software, který je řídí. Videoshow se musí napsat a nakreslit krůček po krůčku – jako se tvoří animovaný film či počítačový program.
Spousta matematiky
Aby fiktivní tvary a předměty působily věrohodně, musí vrhat stín. Jak se ale dá promítat stín? Jeden z hlavních triků videomappingu spočívá v tom, že
