Deník N

Prázdné tribuny plnili chlapci ve stejném oblečení. Atletika v rozhádaném Kataru očima komentátora Dusíka

Prázdné tribuny na stadionu v Dauhá. Mistrovství světa v atletice v Kataru moc lidí nepřitáhlo. Foto: ČTK/PA
Prázdné tribuny na stadionu v Dauhá. Mistrovství světa v atletice v Kataru moc lidí nepřitáhlo. Foto: ČTK/PA

Poloprázdný Chalífův stadion a velmi těžké podmínky pro atlety, kteří závodili mimo něj. A česká výprava poprvé od roku 1991 bez medaile. Světový šampionát v Dauhá, ze kterého nejlepší Češi Zuzana Hejnová a Jakub Vadlejch přivezli páté místo, komentoval pro Českou televizi Michal Dusík. „Osobně si myslím, že Katařani berou atletické mistrovství jako přípravu na olympijskou kandidaturu. I fotbalový šampionát za tři roky má být důkazem toho, že Katar zvládne uspořádat megaakci,“ říká Dusík v rozhovoru pro Deník N.

Jak zvládl Katar pořadatelství mistrovství světa v atletice?

Problémy, které byly na začátku, nebyly větší nebo menší než na minulých šampionátech. Problémy typu, že někomu nefungovaly komentátorské monitory nebo že si Švédové stěžovali, že jim ve studiu běhají krysy. To jsou takové drobnosti, které se opakují skoro na každém šampionátu. Nejsou to třeba krysy, ale něco jiného.

Na obrázku celého šampionátu se bohužel odrazil nezájem diváků. Chalífův stadion má kapacitu 50 tisíc diváků a pořadatelé zakrývali plachtami většinu míst. Ze začátku šampionátu byla tedy kapacita 15 tisíc diváků, a ještě nebylo plno. Bylo to nesrovnatelné třeba s Londýnem, kde přišlo na celý šampionát 700 tisíc lidí.

Vzpomenete si na nějaký šampionát, na kterém byla podobně slabá návštěvnost?

Asi ne. Vzpomínám si třeba na halový šampionát v Moskvě, kde první den byla hala prázdná. Od druhého dne byla poté hala zaplněna chlapci se stejným sestřihem ve stejné teplákové soupravě, kteří tam spořádaně seděli. Netvrdím, že je to ta správná cesta, ale alespoň to nevypadalo opticky tak blbě.

V Kataru se poté pořadatelé rozhodli jít podobnou cestou. Lístky, které se původně prodávaly v přepočtu asi za 400 korun, nakonec začali rozdávat zdarma. Snažili se na stadion dostat etiopské a keňské dělníky, kteří v Kataru pracují ve stavebnictví. Nakonec na stadion dostali i děti ze základních a středních škol. Část byla zaplněna také mladými chlapci, kteří přijeli všichni autobusem a sedli si do jednoho sektoru ve stejném oblečení, takže to možná

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější