Deník N

Anketa: Jak se černá Ostrava mění v zelené město ajťáků

Ostrava – město s černým srdcem a zelenou krví. Foto: Wikimedia Commons, Jan Valach
Ostrava – město s černým srdcem a zelenou krví. Foto: Wikimedia Commons, Jan Valach

Ocelové srdce České republiky, město, které vzniklo na těžbě uhlí a zpracování železa, spojené s horníky, tvrdou prací a smogem. Taková byla Ostrava až donedávna. S úvodem nového milénia se ale začala pomalu proměňovat. Před začátkem konference Urbanscapes o industriální městské krajině jsme se zeptali hybatelů ostravského života, čím se může Ostrava představit a jak smývá nechvalnou pověst černého a špinavého města.

Eduard Ovčáček, profesor Ateliéru volné grafiky na Katedře intermédií Ostravské univerzity

Foto: Wikimedia, Jindřich Nosek

Pověst Ostravy jako černého města již dávno neplatí. Město prošlo částečnou očistnou renesancí. Horší je, že se centrum a okolí vylidňuje. Lidé odcházejí do jiných měst a regionů. Zásluhou ziskuchtivých podnikavců, ale i místních politiků se kdysi pulzující centrum zabydleného města změnilo v prázdné kancelářské prostory a opuštěné chátrající obchodní prostory.

Abych nebyl za pesimistu, mnohé se v poslední letech podařilo napravit k lepšímu. Jsou to třeba ostravské občanské spolky a další optimisté, kteří se úspěšně a velmi aktivně podílejí na revitalizaci centra a oživení paměti města. Díky nim se částečně daří měnit mezilidské vztahy k lepšímu.

Chceme-li, aby si lidé v Ostravě k sobě našli ještě lepší cestu ve společenské, kulturní a duchoví oblasti, musíme jim k tomu vytvořit prostředí. Například dostavět Galerii výtvarného umění v Ostravě, která nemůže prezentovat světové sbírky, protože na ně nemá prostor. Snad pak nebudou lidé Ostravu opouštět ze dne na den.

Ilona Rozehnalová, majitelka Antikvariátu a Klubu Fiduca, zakladatelka spolku Za krásnou Ostravu

Foto: Martin Netočný

Především bychom se my Ostraváci měli přestat stydět za svou minulost černého města, protože bez ní by byla stále malinkatým městem. Máme naprosto unikátní hornickou krajinu. Máme velký dluh v tom, že bychom neměli propagovat jen jednotlivé památky, ale celou hornickou krajinu Ostravska komplexně. Teprve pak by si lidé uvědomili sílu a krásu, která v ní je.

Jsou místa, která tuto svou minulost propagují, ukazují ji turistům, jako aktuálně například Krušné hory, kde se industriální krajina stala památkou UNESCO. My v Ostravě

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější