Deník N

Notes: Kolik chyb dokážete najít v tomhle textu? A kolik je jich v překladu Monty Pythona?

Číst noviny s prázdným hrníčkem je rozhodně chybou, ale dělat chyby je potřeba. Foto: Lukáš Prchal, Deník N
Číst noviny s prázdným hrníčkem je rozhodně chybou, ale dělat chyby je potřeba. Foto: Lukáš Prchal, Deník N

Páteční Notes sepsala Eva Mošpanová.

Mluvit o chybách, akceptovat je nebo se z nich poučit není chybou. Učitelka na základní škole v Táboře Denisa Machoňová Tichá to v hravé formě napsala svým žákům na nástěnku. Její kolegyně nástěnku vyfotila, pověsila na Facebook a z obyčejného poselství ve třídě se stal virální hit. O tom, co to vypovídá o českém školství a o zkušenostech dětí v něm hovořila s autorkou nástěnky Jana Ciglerová.

O školách a chybách – tentokrát při výuce matematiky. Na pražské Malostranské náměstí přišli protestovat studenti, kteří nesouhlasí s tím, aby se od příštího roku z počtů maturovalo povinně. O tom, co je k tomu vede, jak by si své hodiny představovali a proč nejsou líní, jsme mluvili s organizátorem, šestnáctiletým Viktorem René Schilkem.

A o chybách do třetice – při příležitosti 50. výročí legendární britské skupiny komiků, jež si nechává říkat Monty Python’s Flying Circus, mluvil Jan Kudláček s překladatelem Petrem Paloušem. O tom, jaké bylo překládat geniální humor tak, aby se z něj nic neztratilo, i o tom, co se přeložilo špatně a jak velký význam mají Monty Python pro svět. Pokud byste o souboru rádi slyšeli ještě víc, doporučujeme podcast Studio N.

Dva silné rozhovory má dnes na svědomí zahraniční rubrika Deníku N.

V tom prvním Petra Procházková mluvila s novinářkou Ludmilou Savčukovou, která tajně pracovala dva měsíce přímo v místě, kde se rodí dezinformace – slavné trollí farmě, která patří muži přezdívanému Putinův kuchař. A změnilo jí to celý život.

„To, co se dělo, když jsem zveřejnila pravdu o své práci v trollí farmě, bylo nesnesitelné. Už jsem se nikdy nevrátila k původnímu způsobu života. Jsem často neschopná cokoliv dělat, pak vycestuju do zahraničí, je to lepší, pak zase onemocním… Když na vás zaútočí jednou, dobře. Ale když každý den, po kapkách vás otravují, deptají, mučí… Kolikrát vám zavolají? Desetkrát? Stokrát? Tisíckrát? Pak to jednou nevydržíte,“ říká v rozhovoru.

Druhý rozhovor vedla Magdalena Slezáková s Ivanem Đurićem, který vede srbskou pobočku Mládežnické iniciativy pro lidská práva a do Prahy si přišel převzít Cenu Václava Havla za lidská práva. Mluvili spolu o válečných zločincích, kteří se vrací na výsluní, o politické situaci v Srbsku i Kosovu a o tom, proč je heslo „Kosovo je Srbija“ k ničemu.

Co srazilo na kolena kdysi silnou ČSSD, kde ještě můžou brát komunisté a jak se vyrovnat s politickým válcem ANO? Důkladnou analýzu toho, jak si vede česká levice a proč bojuje o přežití, udělali Jan Tvrdoň a Hana Mazancová.

Petr Koubský se zase podíval na to, jak mohou současné technologie pomoci přečíst devět stovek starých římských svitků, které zakonzervoval výbuch sopky. A zdá se, že už brzy by mohla být světová literatura o několik zapomenutých kousků bohatší.

A za vidění stojí také fotogalerie Ludvíka Hradilka z Let u Písku. Sondy archeologů tam odhalily překvapivě zachovalé trosky tábora v areálu bývalého vepřína, které vypovídají o hrůzách, jež se na místě děly.

Zaujalo nás jinde

Petr Honzejk napsal v Hospodářských novinách dlouhé čtení o tom, že se v české i světové diskusi argumentuje čím dál víc „zdravým rozumem“, a ve skutečnosti jde velice často o „jedovatý pojem“ a nástroj populistů. Pro představu, proč text stojí za přečtení, jedna krátká ukázka:

„Důvody, proč zdravý selský rozum nyní tak frčí, jsou patrně dva. Zaprvé to má souvislost s nástupem populismu. Už před lety si američtí psychologové všimli, že pojem ‚zdravý rozum‘, respektive jeho anglický ekvivalent ‚common sense‘, používají konzervativci jako ideologický klacek na liberály, kteří ho prý postrádají, a tudíž nejsou v tom správném kontaktu se ‚skutečnými Američany‘. A nyní to dorazilo v plné síle do Česka.“

České dráhy před časem představily nové bistrovozy. Polovinu z nich tvoří bistro a polovinu sedačky. Problém je ale v tom, že sedačky nejsou určené pro návštěvníky bistra, kteří chtějí v klidu pozřít, co zakoupili, ale pro cestující první třídy (kteří se pochopitelně nechtějí dělit o svá místa ani svačiny). Jak píše portál Zdopravy.cz, dráhy nyní zmatky v bistrovozech vyřešily. A to vskutku šalamounsky. Pro cestující, kteří chtějí v klidu sníst své jídlo, vyhradily dvanáct míst – ve vedlejším voze. Tedy konec starým zmatkům a vzhůru do nových.

A pro večerní nebo víkendový poslech doporučujeme aktuální díl podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12. Věnuje se totiž nově nalezené půlstoletí staré nahrávce policisty, který jako jeden z prvních zasahoval na místě smrti Jana Masaryka.

Bonus na víkend

Co jiného než jeden z klasických skečů Monty Pythona o tom, ja správně nebýt viděn – i s českými titulky.

Monty Python, Jak správně nebýt viděn. Foto: YouTube

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější