V přestrojení za trolla pronikla Ludmila do továrny na lež
Hrála nebezpečnou hru. Pracovala dva měsíce v dnes už slavné trollí farmě, která patří muži přezdívanému Putinův kuchař. Odhalila tam, jak se rodí kremelské dezinformace, ódy na prezidenta Putina i diskreditační kampaně. Zaplatila za to zdravím, klidným spánkem i vztahy s nejbližšími. Ludmila Savčuková, původně ekologická aktivistka, dnes novinářka a expertka na šíření falešných zpráv a státní propagandu, se stala cílem nebývalého pronásledování nejen v kybernetickém prostoru.
„Někteří novináři mě nazývají bývalým kyberbotem. Trollem. Proti tomu zásadně protestuji! Já jsem novinářka, investigativní novinářka, která s vědomím všech rizik pronikla mezi dělníky v továrně na trolly a dva měsíce tam sbírala informace.
Takže nejsem troll, to fakt ne. Ani ‚bývalý‘. Já jsem podnikla diverzní akci! Nešlo mi o výdělek, nebyla jsem tam z přesvědčení,“ důrazně mě upozorňuje křehká dívka s velkýma očima, ve kterých je cosi zvláštního. Až za hodinu, až poté, co spolu probereme to nejtěžší období v jejím životě, mi prozradí, co to je. Strach. Stále ho překonává.
Stále se s těžkým traumatem vyrovnává. Ty dva měsíce jí změnily celý život.
Jak se vám povedlo proniknout mezi petrohradské trolly?
V Petrohradě se už nějakou dobu vědělo, že máme ve městě fabriku na výrobu propagandistických prokremelských příspěvků. V té trollí farmě pracovala moje kamarádka. To ona mi pomohla se tam dostat.
Můj cíl byl nenápadně splynout s ostatními, zjistit, jak celé to soukolí funguje, a pak to zveřejnit.
Byla jsem strašně naivní…. Myslela jsem si, že to je sice mocná, velká, ale přece jen ohraničená struktura, kterou lze zveřejněním pravdivých informací ohrozit. Že ji nakonec budou muset zavřít, když odhalím, čím se zabývá, a dokážu to. Že budu svědčit. S tím jsem do toho šla.
Uběhlo čtyři a půl roku, z nich se stala neuvěřitelná, obří pavučina, ze mě nemocný člověk.
Pokusil se někdo z ruských novinářů o něco podobného jako vy?
Přede mnou novináři z Nové gazety také zkusili proniknout mezi trolly. Tehdy to ještě nebylo tak obtížné. Pracovali tam ale pouhý den. A pak podali svědectví. Dnes už se dovnitř člověk nedostane. Jsou velmi ostražití.
"Фабрику троллей" на улице Савушкина в Петербурге закидали коктейлями Молотова pic.twitter.com/idiR7waYZz
— Радио Свобода (@SvobodaRadio) October 27, 2016
Vy jste dokázala v utajení pracovat mezi trolly celé dva měsíce. Získala jste, co jste chtěla?
Vynesla jsem mnoho dokumentů a důkazů. Od prvního dne jsem se snažila si spoustu věci kopírovat. Jenže tam sedíte v zorném poli kamery, takže to není tak jednoduché a bezpečné.
Byla to čtyřpatrová budova, kde pracovalo asi 400 lidí. Něco jsem i dokázala vynést. Nejsem nijak zvlášť technicky zdatná, takže to pro mě bylo dost složité. Stále zdokonalovali systém ochrany a postupně znemožňovali kopírování a vynášení dat.
Například prvních pár dnů jsem mohla mít i svůj e-mail a přes něj jsem si řadu věcí archivovala. Pak to ale najednou zakázali. Fungovala jen vnitřní síť. Nešlo nic poslat ven. Už vůbec nebylo možné něco nahrát na flashku. Byla jsem špatná agentka, ale něco jsem
