Deník N

Růst musí skončit. Naši přátelé z řad ekonomů si to zřejmě neuvědomují, říká vědec, jehož knihy hltá Bill Gates

„Jsem jen staromódní vědec, který popisuje svět a místopis krajiny takový, jaký je. Nic víc na tom není,“ říká Václav Smil. Foto: David Lipnowski
„Jsem jen staromódní vědec, který popisuje svět a místopis krajiny takový, jaký je. Nic víc na tom není,“ říká Václav Smil. Foto: David Lipnowski

Bill Gates prý na nové Smilovy knihy čeká stejně, jako někteří čekají na další Hvězdné války. Kanadský vědec českého původu Václav Smil je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších světových myslitelů v oblasti dějin vývoje a za mistra statistické analýzy.

„Teď zní hlasitěji volání po větší spotřebě a větší koupelně a SUV. Je však čím dál zřejmější, že už to nemůže pokračovat. Bude to jako s kouřením, které jsme před padesáti lety viděli všude. Dnes, kdy si lidé uvědomují jeho jasnou souvislost s rakovinou plic, se omezuje. Totéž se stane, až jim dojde, kam nás vede materiální růst. Myslím, že je to otázka času,“ říká emeritní profesor na Fakultě životního prostředí University of Manitoba v kanadském Winnipegu. Jeho poslední kniha nese název Growth: From Microorganisms to Megacities (Růst: Od mikroorganismů k megaměstům).

Snad žádný jiný akademik situaci neilustruje čísly jako vy. Vyhrabal jste ohromující statistiku o tom, že Čína od roku 2003 vylila každé tři roky víc betonu než USA za celé dvacáté století. Spočítal jste, že v roce 2000 činila suchá hmotnost všech lidí na světě 125 milionů metrických tun oproti pouhým 10 milionům tun všech volně žijících obratlovců. A nyní zkoumáte zákonitosti růstu, od zdravého vývoje lesů a mozku po nezdravý nárůst obezity a oxidu uhličitého v atmosféře. Než se dostaneme k závažnějším tématům – považujete se za nerda?

Vůbec ne. Jsem jen staromódní vědec, který popisuje svět a místopis krajiny takový, jaký je. Nic víc na tom není. Nestačí jen říkat, že život je lepší nebo že vlaky jsou rychlejší. Musíte přijít s čísly. Tahle kniha je pokusem podpořit to, co chci říct, čísly, aby lidé viděli, jaká jsou fakta a že je těžké je zpochybnit.

Growth (Růst) je rozsáhlá kniha – má téměř 200 000 slov a je syntézou řady vašich jiných studií. Týká se celého světa a jde daleko do minulosti i do budoucnosti. Vnímáte ji jako své opus magnum?

Napsat megaknihu o růstu jsem se rozhodl záměrně. Svým způsobem je to nepraktické a nerozumné. Lidé si v ní mohou najít libovolný počet knih – ekonomové si mohou počíst o růstu HDP a obyvatelstva, biologové o růstu organismů a lidských těl. Chtěl jsem dát všechny věci pěkně k sobě, aby čtenáři viděli, jak spolu nevyhnutelně souvisejí a že mají naprosto jasně jedno společné: růst musí jednou skončit. To si naši přátelé z řad ekonomů zřejmě neuvědomují.

Na vaši práci jsem poprvé narazil, když jsem psal knihu o čínském životním prostředí. Vždycky jste měl data, která jsem hledal, a často ukazovala, jak pochybná je řada oficiálních statistik. Popsali vás jako „mordýře keců“. Je to váš cíl?

Vychovávali mě v Československu v době sovětského bloku. Šestadvacet let jsem prožil v říši zla, proto nesnáším nesmysly. Vyrůstal jsem obklopen komunistickou propagandou – o světlém zítřku a velké budoucnosti lidstva –, proto jsem k nim kritický. Nejde o můj názor. Taková jsou fakta. Nepíšu názorové sloupky. Píšu texty naprosto podložené fakty.

Vyvracíte předpovědi technooptimistů, podle nichž dokážeme všechny své problémy vyřešit pomocí chytřejších počítačů, i ekonomů slibujících nekonečný kapitalistický růst. V mnoha zemích dnes materiální růst podle všeho přináší víc negativ než pozitiv, což vede k takzvaným „antropogenním poškozením ekosystémů“. Je to dobré shrnutí?

Myslím, že ano. Bez biosféry v dobrém stavu nebude na této planetě život. Je to velmi prosté. Víc vědět nepotřebujete. Ekonomové vám řeknou, že růst můžeme oddělit od spotřeby surovin, jenže to je naprostý nesmysl. Na základě historických důkazů jsou možnosti poměrně jasné. Pokud nezvládnete pokles, podlehnete mu a je

V tomto okamžiku nejčtenější