Deník N

Nechte svoje děti studovat zbytečné obory. Budou se jim hodit

Možná studuje něco, co zrovna nám teď nedává smysl. Ale za pár let mohou být jeho znalosti klíčové. Foto: Fotolia
Možná studuje něco, co zrovna nám teď nedává smysl. Ale za pár let mohou být jeho znalosti klíčové. Foto: Fotolia

Komentář Lucie Palkoskové: Studovat humanitní nebo sociálněvědní vysokoškolský obor stále znamená čelit v určitých situacích a kruzích více či méně vážně míněnému posměchu, nebo dokonce odsudkům. Pokud hned z názvu studia není jasné, čím budete světu užiteční po jeho vystudování, jste stále pro spoustu lidí flákači, nebo dokonce paraziti, kteří si chtějí uměle prodloužit mládí za státní peníze.

Jestliže ale chceme jako stát čelit proměnlivému „tekutému“ světu a aktivně se v něm orientovat, měli bychom se právě na tyto na první pohled „zbytečné“ obory soustředit. Nebo si jich alespoň začít vážit stejně jako těch ryze praktických.

Zažitý mýtus, že absolventi humanitních oborů složitě hledají práci, už v posledních letech neplatí – ačkoliv se počet studentů těchto oborů zvyšuje, jejich nezaměstnanost se snižuje a je podobná jako například u absolventů právnických fakult. U často vysmívané Fakulty humanitních studií UK (přezdívané Fakulta hledající smysl) byla nezaměstnanost v roce 2016 dokonce nižší než u všech ekonomických a většiny technických oborů.

Celá bublina kolem zbytečnosti humanitních a sociálněvědních oborů je tedy uměle vytvořená, nebo minimálně nepravdivá. Nicméně stále živá, i díky tomu, že ji čas od času svým vyjádřením podpoří i naši čelní představitelé – vzpomeňme například pár let staré prohlášení prezidenta Miloše Zemana, že by humanitní obory, na rozdíl od těch technických, měly být zpoplatněny (pro úplnost dodejme, že tento radikální návrh původně pocházel od bývalého premiéra úřednické vlády Jiřího Rusnoka).

Z pohledu čím dál častěji vzývaného, leč poněkud dvojsečného selského rozumu jsou podezřelé všechny „nové“ obory, bez kterých jsme se až dosud „dost dobře obešli“. A také obory, které nemají jednu dominantní vědeckou metodu a kombinují v sobě více různých přístupů, jak pojímat svět – často proto do škatulky nepohodlných vzdělanců spadnou i sociologové, kulturologové (ostatně obor kulturologie pro jistotu na českých univerzitách nenajdete) nebo třeba vystudovaní estetici a historici. U starší generace jde zřejmě z velké části o nedůvěru vžitou z dob komunistického režimu, kdy byly humanitní obory pod větším ideologickým tlakem než obory technické.

Bojme se vzdělaných lidí, dají se hůře ovládat

V dezinformačních a konspiračních mediálních kruzích je toto podezření na povinnou indoktrinaci

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější