Slovák navštívil všechny země světa: Stačí mi batoh a přežiju s ním půl roku kdekoliv

Kolik přesně zemí jste navštívil?

To je trochu komplikovaná otázka, neboť cestovatelský konsenzus zní, že existuje 197 zemí. OSN má 193 členů, k nim však třeba připočítat země s otazníky jako Kosovo, Palestina, Vatikán a Taiwan. Například Hongkong se už většinou bere jako součást Číny (Česká republika uznává jak Kosovo, na rozdíl od Slovenska, tak Vatikán; naopak Hongkong součástí Číny jako zvláštní administrativní jednotka je – pozn. red.). Osobně jsem byl ve všech 197 zemích.

Vyrůstal jste v Púchově. Cestoval jste už jako dítě?

Od třetí třídy základní školy jsem chodil zejména po Slovensku, mám solidně prochozené naše hory. Když mi bylo 15 let, padli komunisté a najednou se dalo jít i na Západ. Začal jsem v rámci možností, neboť nepocházím z bohaté rodiny a musel jsem si všechno zaplatit sám.

Nejdříve jsem pochopil, že venku se dá vydělat víc peněz než na Slovensku, tak jsem od 18 let fungoval na Západě. Mou první prací byla obsluha u McDonaldu v Německu, kde jsem vydělal desetkrát víc, než bylo tehdy zvykem u nás. Tři měsíce jsem pracoval, tři měsíce žil doma na vysoké noze, a když peníze došly, opět jsem šel pracovat.

Když už jsem ovládal němčinu, chtěl jsem se naučit i angličtinu, tak jsem se přesunul na brigádu na farmu do Anglie. Nakonec jsem si uvědomil, že ještě lepší bude Austrálie. To byl rok 1998. Nakonec jsem u protinožců zůstal dvacet let, ačkoli posledních deset jsem zejména cestoval.

Kde máte domov dnes?

Koncept fyzického domova pro mě ztratil smysl. Stačí mi jeden batoh a přežiju s ním půl roku kdekoliv. Necítím potřebu vlastnit dům a majetky. Možná kdybych měl rodinu a děti, bylo by to jiné, ale takto je mým domovem svoboda. Svobodu považuji za nejdůležitější věc v životě.

Když jste navštívil svou 197. zemi světa, Bhútán, dostavil se nějaký zvláštní pocit?

Pocitů bylo velmi mnoho přesto, že už delší dobu bylo jasné, že se mi podaří splnit cíl. Zbývalo jen pár zemí. I tak přišla radost, hrdost, ale zejména vděčnost za to, co všechno jsem se během těch cest naučil. Není na světě mnoho lidí, kteří zažili tolik jako já, možná je nás pár stovek.

• Narodil se ve slovenském Púchově, studoval na Ekonomické univerzitě v Bratislavě.
• Před 20 lety odešel žít do Austrálie, odkud podnikal výlety do různých zemí.
• Je pravděpodobně prvním Slovákem, který navštívil všechny země na světě.

Více cestovat jste se rozhodl poté, co vám v roce 2008 zemřel otec. Tehdy jste si řekl, že život je krátký.

A také jsme se tehdy s bratrem rozhodli jet se podívat do jižní Afriky. Bratr nakonec vše zrušil a stálo ho to pět tisíc dolarů. Já jsem vycestoval a později jsem pokračoval cestami do Číny, postupně jsem si přidával i další země. Nejdříve jsem dělal dvakrát až třikrát ročně delší výjezdy, až jsem začal plánovat jednu cestu za druhou. Přijel jsem domů na pár týdnů a hned jsem šel na nový výlet.

Tak jste s kamarádem cestovali tři měsíce z Floridy na Aljašku přes asi 20 států a 25 národních parků USA, pak jste půl roku strávili v Jižní Americe, následovala Hedvábná cesta ze Si-anu přes Střední Asii do Evropy, tři měsíce ve Střední Americe, dva měsíce v Karibiku, tři měsíce v jihovýchodní Asii a tak dále.

Přesně tak. A na návštěvy dalších zemí jsem se vždy snažil využít i lety z Austrálie na Slovensko. Někde jsem vystoupil a podíval se do dvou či tří zemí kolem. Zpět jsem zase letěl přes Afriku nebo přes USA, abych mohl dělat totéž.

V podstatě jsem se snažil letět vždy tak, aby