Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

V Rakousku jde vše pomalu. Jednání o vládě může trvat do Vánoc, říká politoložka

Rakouské volební plakáty, září 2019. Foto: Markéta Boubínová, Deník N
Rakouské volební plakáty, září 2019. Foto: Markéta Boubínová, Deník N

O výsledcích voleb i možných variantách budoucí vládní koalice se Deník N bavil s rakouskou politoložkou a volební analytičkou Lore Hayekovou z Univerzity v Innsbrucku.

V neděli se triumfálně vrátil do čela rakouské politiky nejmladší kancléř v dějinách země, třiatřicetiletý lidovec Sebastian Kurz. Jeho strana získala přesvědčivých 37,5 % hlasů, a to i přesto, že teprve v květnu přišla lidovecká vláda v koalici se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) v rakouském parlamentu o důvěru.

Budoucí koaliční partnery si Sebastian Kurz nyní může vybírat napříč politickým spektrem, největší šanci dávají zatím komentátoři vládě s dalšími pomyslnými vítězi voleb Zelenými, kteří získali 13,8 %.

Naopak špatný volební výsledek si na své konto připsali v předčasné parlamentní volbě sociální demokraté (21,2 % hlasů) a Svobodní (16,2 %).

Strana Svobodných ztratila v těchto volbách oproti těm minulým v roce 2017 deset procentních bodů hlasů. Rakouská média to promptně nazvala absolutním debaklem. Domníváte se, že tento chabý výsledek způsobila v květnu zveřejněná aféra Ibiza (videozáznam, na kterém bývalý vicekancléř a šéf Svobodných Heinz-Christian Strache nabízí domnělé neteři ruského oligarchy státní zakázky výměnou za finanční podporu strany), která voliče Svobodných znechutila, nebo už Rakušané ztrácejí zájem o pravicový populismus?

Musím říct, že ztráta Svobodných je větší, než se očekávalo, 10 % je opravdu hodně. Neřekla bych ale, že je to konec pravicového populismu. Je to dle mého názoru způsobeno především finančními skandály posledních týdnů (podezření, že Strache zneužíval účet strany ke svým osobním výdajům, pozn. red.). Voliči FPÖ prostě raději zůstali doma a k volbám vůbec nešli.

Myslíte, že by to mohlo pro Svobodné znamenat změnu kurzu? Mluví se o o vnitřním rozdělení strany na dvě křídla, umírněné kolem současného šéfa Norberta Hofera a radikálnější kolem bývalého ministra vnitra Herberta Kickla? Kterým směrem by se strana v budoucnu mohla vydat?

Dnes by měli Svobodní především rozhodnout, co udělají se samotným Heinzem-Christianem Strachem, zda bude, či nebude

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější