Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ruská volba: Julie a Valerie, kariéra versus svědomí

Dvě ruské intelektuálky, Julie Galjaminová a Valerie Kasamaraová, dva různé osudy. Foto: Petra Procházková, Deník N
Dvě ruské intelektuálky, Julie Galjaminová a Valerie Kasamaraová, dva různé osudy. Foto: Petra Procházková, Deník N

Obě ženy jsou přibližně stejně staré. Obě jsou vzdělané – dá se říct ruské intelektuálky na vrcholu duševních sil. Před revolucemi upřednostňují evoluce. Obě měly před sebou zářnou kariéru. A zatímco jedna si zvolila cestu, která je dlážděna kompromisy a kariérním vzestupem, druhá se rozhodla trvat na svých zásadách, riskovat pohodlí a možná i svobodu nejen svou, ale i svých blízkých. Starých rodičů i dětí, kteří se proti své vůli stali součástí volebního souboje. Jak žijí politické sokyně a jejich rodiny přesně měsíc po moskevských volbách?

Nejdřív se policie vydala do bytu dvaaosmdesátileté ženy. Byla sobota, 27. července 2019. V osm hodin ráno seniorka takovou návštěvu nečekala – tlupu chlapů se samopaly. Přežila to ve zdraví.

Julie pochopila, že tohle bude teď způsob, jak ji přitlačit ke zdi – přes její nejmilejší a nejbližší. Ta starší dáma je její matka.

Pak přišla policie i k Julii domů. Našla tam manžela a syna.

Ve stejný den, o něco později, zatkli i ji, Julii Galjaminovou. Mířila na demonstraci. Odvezli ji na policejní vyšetřovnu a odtud rovnou k soudu.

Běžná ruská praxe s aktivisty, které je třeba na nějakou dobu neutralizovat. Tentokrát ale mezi zadrženými bylo několik nezaregistrovaných kandidátů do Moskevské městské dumy. A někdo někde rozhodl že tyhle výtečníky s průkazkou kandidáta je třeba propustit. A tak byla k večeru Galjaminová opět na svobodě.

Stihla ještě mítink, který se v ten den konal v centru Moskvy. Na Trubném náměstí. Šlo vlastně o setkání kandidátů na poslance moskevského parlamentu s jejich voliči. Tam nemohla chybět.

Tzv. moskevské protesty začaly v polovině letošního roku, kdy se ukázalo, že řada kandidátů na poslance moskevské dumy byla vyškrtnuta z volebního seznamu. Údajně proto, že zfalšovali podpisy voličů, které ze zákona musejí při registraci předložit – počet je určován velikostí volebního obvodu. V Případě Galjaminové šlo například o téměř šest tisíc podpisů. V průměru je jeden „sběrač“ schopen shromáždit za jediný den zhruba sedm podpisů se všemi náležitostmi – číslem pasu, datem narození, bydlištěm.

Volební komise vyřadila z voleb desítky opozičních kandidátů. To vyvolalo vlnu demonstrací, které byly provázeny násilím ze strany policie a zatýkáním aktivistů i prostých účastníků. Nejvíc lidí bylo zadrženo 27. července – 1373.

„Náměstí obklíčil OMON (policejní jednotky speciálního určení, pozn. red.). Nenechal pro lidi žádný koridor, kterým by mohli odejít. Policisté přikázali, abychom opustili místo, kde se koná nezákonná akce. To ale nebylo možné, když jsme byli obklíčení. Začalo zatýkání. Když jsme se ptali policistů, jak tedy máme odejít, když nás k tomu vyzývají, odpověděli: ‚Skrz anton.‘

Letošní protesty v Moskvě byly největší od roku 2012. Foto: Ilja Varlamov, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Přistoupila jsme k jednomu z velitelů a říkám mu: ‚Prosím vás, udělejte pro lidi koridor.‘ Opakovala jsem mu to několikrát, až toho měl dost a zavelel, aby

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rusko

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější