Demokracie smířená se závislostí na Rusku. Do Arménie poprvé od revoluce přijíždí Putin
Loňská sametová revoluce v Arménii přinesla bez jediné kapky krve historickou změnu režimu a vůbec první svobodné a spravedlivé volby, které odstavily od moci staré elity. Ruská federace zůstala navzdory četným napojením na bývalý režim pouhým pozorovatelem tohoto dění. To nejdůležitější se ale v Arménii odehrává v těchto dnech: nová arménská vláda přislíbila demokratické reformy, vymýcení korupce a posílení státních institucí a usiluje o bližší spolupráci s Evropou, Íránem i Čínou. Kam až může nová Arménie zajít, aniž si rozhněvá Rusko, které i nadále zůstává jejím nejvýznamnějším spojencem?
Autorka je novinářka, spolupracovnice Deníku N v Arménii
Pod vzrostlou jabloní v jedné z poklidných ulic západoarménského městečka Gjumri, dříve chlouby sovětského průmyslu, hrají dva postarší muži v kostky. Podle čísel, která padnou, posunují žetony po dřevěné hrací desce a mlčky vyfukují oblaka cigaretového dýmu.
Sotvakoho by napadlo, že jen několik metrů odtud došlo před čtyřmi lety k tragédii, na kterou místní zřejmě nikdy nezapomenou.
Ze 102. ruské vojenské základny v Gjumri, jediné v kavkazském regionu, zběhl voják jménem Valerij Permjakov.
V brzkém lednovém ránu se vlámal do jednoho z nenápadných kamenných domků, kde tou dobou přebývala rodina Avetisjanových. Šest jejích členů na místě zastřelil a nejmenšího, sotva šestiměsíčního Serjožu
