Deník N

Svět kolem nás zkapalněl, pevné body liberální demokracie berou za své

Dosavadní liberální demokracie byla vystavěna na jasných základech a tradičních institucích. Ty ve věku sociálních sítí čím dál více ztrácejí na významu. Foto: Mishal Ibrahim, Unsplash
Dosavadní liberální demokracie byla vystavěna na jasných základech a tradičních institucích. Ty ve věku sociálních sítí čím dál více ztrácejí na významu. Foto: Mishal Ibrahim, Unsplash

Komentář Jiřího Pehe: Nedávný bankrot nejstarší a zároveň jedné z největších cestovních kanceláří na světě Thomas Cook přisuzují analytici i tomu, že se nedokázala přizpůsobit rapidním změnám ve způsobech, jakými si lidé v éře internetu a globalizace opatřují služby. Thomas Cook byl až příliš svázán s dobou, v níž vládly „kamenné“, občas poněkud zbytnělé instituce, spoléhající na vlastní armádu zaměstnanců, síť fyzických poboček v mnoha zemích, vlastní letadla, hotely i lodě.

V době, kdy si každý z nás může přes internet vytvořit vlastní mix služeb, se instituce, jako byl Thomas Cook, mohou snadno stát podnikatelskými dinosaury, protože nejsou dostatečně flexibilní. Jsou připoutány „k zemi“ svojí „kamennou“ strukturou i potřebou financovat se ve velkém s pomocí bankovních půjček. Mohli bychom též říci, že nejsou dostatečně „tekuté“, což byl přívlastek, jenž ve spojení s pozdní modernitou – termín, který postavil do protikladu k postmodernismu – použil před téměř dvaceti lety sociolog Zygmunt Bauman ve své slavné knize Tekutá modernita.

V ní psal mimo jiné o tom, že modernita se od svého vzniku „zkapalňuje“. Ale zatímco v rané modernitě sloužilo toto „zkapalňování“ k vytváření dokonalejších pevných forem a řádů, v tekuté modernitě je hlavním rysem samotné rozpouštění. Výsledkem je lehkost, mobilita, individualizace. A také oddělení moci i kapitálu od prostoru. Zatímco dříve byli podnikatelé i zaměstnanci mnohem pevněji spojeni s místem, „dnešní kapitál cestuje nalehko“. A jeho teritoriem není už převážně národní stát, ale celá planeta.

Tento vývoj činí na jedné straně lidskou existenci „lehčí“ a pružnější, ale zároveň přináší větší nejistotu. Což vede ve svých důsledcích mimo jiné i k tomu, že svět a zejména vztahy s jinými lidmi vnímáme stále více jako objekty okamžité spotřeby. Což má závažné dopady na fungování dříve pevných (v nadsázce bychom mohli říci „kamenných“) sociálních struktur, jako jsou rodina či stát.

Tekutost sílí

Bauman vydal svoji knihu v roce 2000. Od té doby proces „zkapalňování“ kapitálu, práce a sociálních institucí nabral závratné tempo. A zasáhl i politiku a média, což nemálo přispívá k současnému tápání západních společností.

Před dvaceti lety, kdy Bauman s teorií tekuté modernity přišel, byla celá řada jevů, které předvídal, jen v zárodku. Od té doby se kupříkladu dál výrazně změnila povaha podnikání i spotřeby. Internetové nakupování vážně konkuruje „kamenným“ strukturám, jako jsou obchody a nákupní střediska, a v oblasti služeb už začíná mít navrch. Mezi největšími firmami světa začínají převažovat počítačoví a komunikační giganti, přičemž žebříček nejbohatších vede internetový obchod Amazon, založený teprve v roce 1994.

To, co postihlo cestovní kancelář Thomas Cook s její těžkopádnou strukturou, není překvapivé v době, kdy se stále více prosazují formy sdílené ekonomiky, jak jsou Airbnb nebo Uber. A kdy si každý z nás může s pomocí internetových serverů nejen porovnat ceny ubytování v hotelích a ceny letenek, ale také si nalezené služby okamžitě zaplatit kreditní kartou. Nechceme-li, nemusíme se přitom vůbec obtěžovat cestou do pobočky nějaké cestovní kanceláře, anebo od nějaké cestovní kanceláře nakupovat – i když třeba přes internet – její balíček služeb, z nichž některé nám nevyhovují.

Zasažena rostoucí tekutostí je i mezilidská komunikace.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější