Deník N

Kurz se vítězně vrací do čela rakouské politiky. Svobodní utrpěli „absolutní debakl“

Sebastian Kurz drtivě vyhrál rakouské volby. Foto: European Union
Sebastian Kurz drtivě vyhrál rakouské volby. Foto: European Union

Předčasné parlamentní volby v Rakousku mají jasného vítěze. S 37 procenty je po sečtení většiny hlasů vyhráli lidovci třiatřicetiletého Sebastiana Kurze. Naopak pro strany, které v pořadí následují, je volební výsledek většinou zklamáním.

Atmosféra ve volebním centru Kurzových lidovců (ÖVP) se po 17. hodině, kdy se zavřely rakouské volební místnosti a byly ohlášeny první odhady volebních výsledků, proměnila v jednu velkou party. Skandování „kancléř Kurz“ a „dnešek je náš den“ přehlušovalo jakoukoliv hudbu i rozhovory novinářů s lidoveckými politiky.

Vítězství tyrkysových, které sám Kurz převlékl do barevnějšího než dosud tradičně černého kabátu, se čekalo, poslední průzkumy však předpovídaly „pouhých“ 34 procent hlasů. O vítězství lidovce nepřipravila ani aféra Ibiza, která zlikvidovala jejich předešlou vládní koalici se Svobodnými, ani médii v posledních týdnech popisovaný skandál s lidoveckými financemi. Ve 183členné Národní radě, dolní komoře rakouského parlamentu, by lidovci měli získat podle prvních projekcí rakouské televize ORF 71 mandátů. K většině jim tedy chybí 21 hlasů, a už během kampaně média stále spekulovala, kterou z dalších stran nakonec Sebastian Kurz osloví.

Elisabeth Köstingerová, bývalá ministryně zemědělství v Kurzově minulé vládě a jedna z prominentních lidoveckých političek, zatím Deníku N nechtěla prozradit, na kterou další stranu nebo strany se lidovci nakonec obrátí: „Dnes je ještě příliš brzy na to, abychom mluvili o koalicích, nejprve musíme počkat na finální výsledky, pak teprve v klidu začneme s rozhovory.“ Köstingerová nevyloučila ani menšinovou vládu, zdůraznila však, že by lidovci raději chtěli vládnout v silné koalici.

Exministryně Elisabeth Köstingerová. Foto: Markéta Boubínová, Deník N

Sám Sebastian Kurz, který je dlouhodobě nejoblíbenějším rakouským politikem, a byl proto hlavní tváří celé lidovecké kampaně, zatím neprozradil, kdo by pro něj byl ideálním koaličním partnerem: „Musím nejprve zvážit každý krok. Až mě prezident Van der Bellen pověří sestavením vlády, půjdu za všemi stranami.“

Šéf lidovců teď skutečně může oslovit všechny. V Rakousku je už tradicí velká koalice lidovců se sociálními demokraty, právě tu ale sám Kurz v roce 2017 rozbil a po tehdejších předčasných volbách raději postavil kontroverzní vládu s krajně pravicovými Svobodnými (FPÖ).

Předsedkyně sociálních demokratů a jejich kandidátka na kancléřku Pamela Rendi-Wagnerová se teď ale musí potýkat s historicky nejhorším volebním výsledkem své strany. Sociální demokraté přijdou o deset mandátů v budoucím rakouském parlamentu a zbude jim jen 41 poslanců.

Rendi-Wagnerová sice zatím vyloučila, že by odstoupila z čela strany, jiní sociálně demokratičtí politici už ale kritizují, že strana nevyužila potenciál po aféře Ibiza a volby nevyhrála. Řada voličů sociálních demokratů totiž přešla k Zeleným a naopak ti voliči, kteří po aféře Ibiza už nechtěli volit Svobodné, zřejmě odevzdali své hlasy lidovcům.

Předvolební kampaň sociálních demokratů v čele s Pamelou Rendi-Wagner. Foto: Markéta Boubínová, Deník N

Jako absolutní debakl označují rakouští komentátoři výsledek Svobodných. Ti budou mít místo minulých 51 poslanců ve sněmovně nyní jen 30 zástupců. Nový šéf Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer proto předpokládá, že strana skončí v mimo vládu: „Znamená to, že se už na opozici připravujeme.“

Velkým úspěchem je naopak zisk 14 procent pro Zelené, kteří jsou podle médií i rakouských politiků druhými vítězi těchto voleb. Zelení ve volbách v roce 2017 zcela propadli a nepodařilo se jim získat ani čtyři procenta hlasů, což je v Rakousku minimální hranice pro vstup do parlamentu. Teď budou mít naopak zřejmě nejméně 26 poslanců, což by dohromady s Kurzovými 71 mandáty stačilo pro získání většiny.

Vedoucí kandidát Zelených Werner Kogler byl ale zatím k možné tyrkysovo-zelené koalici skeptický. V televizní debatě rakouské ORF krátce po oznámení prvních výsledků voleb zatím pouze jmenoval body, na kterých by se nejprve s lidovci museli nějak dohodnout: ochranu klimatu, potírání korupce a boj proti dětské chudobě.

Vedoucí kandidát Zelených Werner Kogler. Foto: Markéta Boubínová, Deník N

Ještě před volbami popsal Deníku N možnou budoucí koalici lidovecký politik Friedrich Quirgst, starosta dolnorakouského Deutsch-Wagramu: „Dovedu si představit koalici se Zelenými jako funkční vládu, problémem budou ale vídeňští Zelení. Ti jsou hodně levicoví.“ Sám šéf Zelených Kogler sice pochází ze Štýrska, v hlavním městě jsou ale Zelení tradičně nejsilnější.

Další variantou by pro vítězné lidovce mohla být tzv. dirndl koalice, tyrkysovo-zeleno-růžová. Růžovou má jako svou barvu nejmladší rakouská parlamentní strana, liberální NEOS (Nové Rakousko). Její šéfka Beate Meinl-Reisingerová, která byla dříve členkou právě lidovců, už jak Kurzově ÖVP, tak i Zeleným blahopřála coby dvěma vítězům voleb.

I její strana si polepšila od minulých voleb, získala necelých osm procent hlasů a v novém parlamentu by měla mít 14 poslanců. Na dotaz, zda by její strana šla do koaliční vlády, pouze odpověděla: „Míč neleží na naší straně hřiště.“

V Rakousku v těchto volbách hlasoval rekordní více než milion voličů pomocí korespondenčních hlasů. Ty se budou sčítat až zítra a volební výsledky mohou ještě zhruba o jedno až půl druhého procenta změnit, pořadím stran to už však nezamíchá.

Voleb se podle dosavadních odhadů zúčastnilo 75 procent z necelých šesti a půl milionu rakouských voličů. V Rakousku je volební právo už od 16 let.

Rakouská politická krize

V tomto okamžiku nejčtenější