Kam se poděla česká levice? Žije, jen se jmenuje Babiš a marketing
Analýza: Když po sněmovních volbách v roce 2006 hřímal předseda ČSSD Jiří Paroubek, že si bez levicových sta poslanců pravice „ani neumyje ruce“, bylo to naposledy, kdy mohli předáci sociálních demokratů a komunistů něco takového tvrdit. O třináct let později totiž tradiční levicové strany spíše než o volební triumfy bojují o holé přežití.
Komunisté se poprvé od roku 1989 propadli v jednom z volebních modelů pod pět procent, vládní sociální demokracie svou vnitřní sílu dokládá neschopností vyloučit z vlastních řad rebelujícího poslance. Oproti volbám v roce 2006 ztratily obě strany dohromady těžko uvěřitelných 1,6 milionu voličů.
Pro českou levici je alarmující zejména fakt, že nejvíc voličů ztrácí ve svých tradičních baštách. Tedy hlavně na severu Moravy, Ústecku a Karlovarsku. Nejen zde voliči poděkovali levici za dosavadní „jistoty a prosperitu“ – jak ostatně znělo jedno z hesel ČSSD – a přešli se svou podporou za snem Andreje Babiše o velké rodinné firmě s názvem Česká republika, ve které jim „bude líp“.
A právě kondici české levice se ve svém novém výzkumu věnují politologové z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„ČSSD paradoxně nejvíce ztrácí ve svých baštách. Nejméně v místech, kde nikdy neměla velkou podporu,“ říká pro Deník N politolog Jakub Lysek. Kromě voličského krvácení v pohraničních regionech sociální demokraté padají i v
