Deník N

Jsem emocionální nudistka. Greta způsobuje mocným existenciální krizi, říká písničkářka Amanda Palmer

Amanda Palmer v Divadla Hybernia a její akustický AK-47. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Amanda Palmer v Divadla Hybernia a její akustický AK-47. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Ve čtvrtek měla svou pražskou zastávku na turné ke svému poslednímu albu There Will Be No Intermission avantgardní hudebnice a performerka Amanda Palmer. Na desce se vyzpívává z vlastních potratů, ale také propůjčuje hlas ženám, které dosud nebyly slyšet.

Rozhovor jsme natáčeli sotva půl hodiny před začátkem jejího intimního a přitom intenzivního vystoupení v Divadle Hybernia. „Nevadí vám, když rozhovor budeme streamovat?“ zeptala se mě Amanda v zatím ještě prázdném sále. A tak zatímco jsme si povídali, kroužila kolem nás členka jejího štábu a vše snímala na mobil. Amanda se asi dvakrát během hovoru obrátila přímo do její kamery, z toho jednou poslala virtuální polibek do Spojených států svému muži, Neilu Gaimanovi. Bylo zvláštní dělat rozhovor a tušit, že se na něj za oceánem dívá či bude dívat spisovatel, kterého tak trochu obdivujete.

Její texty se nerýmují, ale s hudebním podkladem působí jako libozvučná písnička. Dokud se nezaposloucháte do textů, které jsou plné bolesti i ženské síly. Hlasová zpráva pro Jill, ústřední skladba alba, je považována za jeden z nejsilnějších textů poslední doby. Je pojatá jako vzkaz Amandy její kamarádce, která je právě na potratu. „Vím, že procházíš peklem, a ty víš, že já vím, jak se cítíš…“

Jiná skladba zase připomíná roční výročí veřejného odhalení predátorského chování filmového magnáta Weinsteina.

 

Umění má věci znejisťovat a komplikovat. Co ale když si vyberete téma, které už je komplikované a nejisté, jako třeba sexuální obtěžování? Měl by pak umělec postupovat opačným způsobem, volit co nejjednodušší prostředky a věci spíše projasňovat?

To je složité. There Will Be No Intermission je zdaleka nejpřímočařejším albem, jaké jsem kdy napsala. Najdete tam minimum metafor nebo obrazného vyjadřování. Je to skoro novinová deska. Jako by jen věcně říkala: tohle se děje. A já myslím, že pokud nějaká žena zažije sexuální obtěžování, nejdůležitější je její zážitek ničím nezpochybňovat. Můžete pak celou věc zahalit do metafory a psát třeba o kmeni stromu ronícím krev, nebo můžete jít rovnou na věc a napsat: Tohle mi ten hajzl udělal. Mezi tím je celé spektrum možností, které máte k dispozici. Bylo by chybou myslet si, že jedinými možnostmi je buď psát o tom maximálně věcně, nebo maximálně metaforicky. V tomhle byl excelentní Leonard Cohen. V jednu chvíli sáhl po úchvatné metafoře, aby jindy naopak věci popsal tím nejprostším možným způsobem.

Téma si samo řekne o formu?

Víte, já jsem vdaná za spisovatele fantasy literatury, takže

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Hudba

V tomto okamžiku nejčtenější