Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rupnik: Evropská unie je pro střední Evropu poslední pojistkou před vlastními démony

Setkání premiéra Andreje Babiše s jeho maďarským protějškem Viktorem Orbánem, Praha, 30. listopadu 2018. Foto: ČTK
Setkání premiéra Andreje Babiše s jeho maďarským protějškem Viktorem Orbánem, Praha, 30. listopadu 2018. Foto: ČTK

S migrační krizí v roce 2015 a spory kolem „neliberální demokracie“ se vrátila otázka, zda se po období přibližování neobnovuje, v jiné podobě, rozdělení na evropský Východ a Západ. Za rozporuplnými reakcemi na migrační krizi se objevily dvě odlišné politické vize Evropské unie. Jedna, reprezentovaná Evropskou komisí (a podporovaná většinou členských států EU), jež považovala odmítnutí pomoci ze strany Visegrádské skupiny za závažné porušení evropské solidarity, a druhá – vize visegrádské čtyřky – chápající přerozdělování migrantů podle kvót jako narušení své suverenity a pokus o prosazovaní multikulturního modelu společnosti.

Bylo opravdu symbolické, že právě Maďarsko, které v létě 1989 přispělo ke stržení železné opony, postavilo tak rychle na hranicích se Srbskem plot s ostnatým drátem. Politicky se pak rozdělení naplno projevilo 5. září 2015, když představitelé Visegrádské skupiny deklarovali svůj odpor vůči otevřenosti prosazované Angelou Merkelovou a proti systému kvót na rozdělení migrantů mezi jednotlivé země Evropské unie.

Pro pochopení tohoto rozdělení musíme vzít v potaz hlubší souvislosti názorových rozdílů v rámci Evropské unie. Migrace totiž nepředstavuje jediný problém, který současnou Evropu štěpí.

Neliberální demokracie

Vítězství strany Právo a spravedlnost v polských volbách v roce 2015 jasně ukázalo, že narušení právního státu a plurality médií, jehož se dopouští maďarská vláda Viktora Orbána od roku 2010, již nelze považovat za ojedinělý případ. Ambicí vybudovat „Budapešť ve Varšavě“ se šéf strany PiS Jarosław Kaczyński netajil.

Trend potvrdilo i volební vítězství strany Směr Roberta Fica na Slovensku v březnu 2016, jemuž předcházela xenofobní kampaň proti migrantům. Tato změna byla dokonána mocenským vzestupem populistického podnikatele Andreje Babiše v Česku a vznikem koalice ovládané národně konzervativní stranou v Chorvatsku.

Národovecký populismus se v rámci Evropské unie neobjevoval jen ve střední Evropě, ovšem právě tam se dostal k vládní moci. Země, které byly považovány za nejúspěšnější v demokratické transformaci po roce 1989, jsou nyní v čele regresivních tendencí v demokracii.

Maďarský premiér Orbán se ostatně k neliberální demokracii přihlásil už

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější