Deník N

Neumíme diskutovat, dáváme si nálepky různých zrůdností. Fakty lidi nepřesvědčíte, říká sociolog Buchtík

Martin Buchtík, ředitel společnosti STEM. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Martin Buchtík, ředitel společnosti STEM. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Česká společnost není podle sociologa Martina Buchtíka, šéfa výzkumné agentury STEM, rozdělená na dva tábory, protože štěpících linií je mnohem víc. „Máme tendenci vnímat silněji nesouhlas než shodu a neumíme mezi sebou diskutovat,“ upozorňuje Buchtík v rozhovoru o rozdílných názorech nejen mezi různými generacemi. Rozhovor přinášíme spolu s příběhy rodin, které mají s mezigeneračním dialogem různé zkušenosti.

Postřehl jste ve své praxi nebo výzkumech, že se názory na témata jako politika, ekologie, migrace liší mezi generacemi? Do jaké míry je to dojem, a do jaké je to podložené daty?

Máme tendenci silněji vnímat nesouhlas než souhlas. Ve spoustě různých věcí s ostatními souhlasíme, ale vyniká nesouhlas. A to je to, co zvedá naše emoce a co nás dráždí. Je to trochu podobné jako u zpráv: většina z nich je také o tom, že se něco nepovedlo. Že přistálo letadlo, není věc, kterou byste zpravodajsky zpracovávali. Píše se, že letadlo mělo problémy nebo nedejbože spadlo.

Jsou tedy mezi mladšími a staršími větší rozdíly, když se podíváme na celou společnost?

Když se podíváme na celou populaci a všechnu tu variantnost témat, problémů, postojů, generace se zase tolik neliší.

Obecně platí, že mladí lidé jsou pozitivněji naladění, pozitivněji se dívají do budoucna. Z toho pohledu jsou i liberálnější. Pro generaci našich prarodičů byla třeba homosexualita tabuizované téma. Pro generaci padesátníků, šedesátníků je to téma známé, silný postoj této generace v Česku je „nic proti nim nemám, ale ať si to nechají na doma“. Není to ale silný odsudek. A část mladé generace to už bere jako standardní součást života a jejich kamarádi žijí v různých partnerských konstelacích.

Pro nastupující generaci, a to vidíme třeba ve Skandinávii, už homosexualita není téma, ale je pro ně důležitý například transgender. To je téma, které u nás není, a v momentě, kdy přichází, je to něco nového, cizího, zvláštního a nestačíme se nebo nejsme ochotni, schopni se na to adaptovat. Důvod bude u každého trochu jiný.

Je důležité říct, že takových oblastí, u nichž stále přicházejí nové a nové pohledy na situaci, bychom mohli vyjmenovat 30 nebo 50.

Pokud už lidé mají rozdílné názory, co je pro jejich vznik určující? Je to pohlaví? Vzdělání? Věk?

Postoje a názory nejčastěji přejímáme od svého sociálního okolí. To má velmi pravděpodobně podobnou věkovou, vzdělanostní, ekonomickou strukturu, jako máme my. Tím pádem tyto faktory hrají roli.

Důležité je rozhodně sociální postavení. Pohlaví je důležité jenom ve velmi specifických tématech, která se týkají domácnosti, výchovy dětí, dělby rolí nebo zájmu o politiku, který je u žen výrazně nižší než u mužů. Věk hraje roli ve specifických ohledech.

Často máme představu, že existují nějaké postoje a vedle toho to, jak se v životě máme. A že to jsou intelektuálně oddělené bubliny. Ale výzkumy jednoznačně ukazují, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější