Deník N

Česko schne, mizí půda, lesy i ptáci, upozorňuje chmurná zpráva o zdejší přírodě

Holiny po kůrovcové těžbě. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Holiny po kůrovcové těžbě. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Loňský rok byl pro českou přírodu extrémní hned v několika ohledech. Byl nejteplejší v dosavadní historii měření a zároveň velmi suchý. Na stavu životního prostředí se také začal výrazně podepisovat tuzemský způsob hospodaření s krajinou ve spojení se změnou klimatu: půdu ohrožovala eroze a lesy čelily kvůli suchu a kůrovci rekordní těžbě. 

O stavu přírody podrobně pojednává čerstvá Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2018. Tu každý rok zpracovává informační agentura ministerstva životního prostředí (CENIA) a dává ji na vědomí vládě. Aktuální dokument projednají ministři v následujících týdnech. Deník N jej má k dispozici a nabízí vhled do stavu životního prostředí v Česku.

Klima do roku 2050 nelze zvrátit

Teploty vzduchu loni lámaly rekordy. Roční průměr se vyšplhal na 9,6 stupně Celsia, což je o 1,7 stupně víc než normál. Česko navíc zaznamenalo mimořádně dlouhé léto: vyskytlo se 71 letních dní, což bylo nejvíce v historii měření. Extrémně teplých, tropických dní, kdy teplota vystoupila nad třicet stupňů, zažili lidé 19.

Na srážky byl ale rok 2018 chudý, jejich roční úhrn byl druhý nejnižší od roku 1961. Loňské sucho hodnotí zpráva jako výjimečné až extrémní. „Hodnoty zásob vody v půdě na konci srpna poklesly na většině území Česka s výjimkou horských poloh pod kritickou hodnotu 10 procent využitelné vodní kapacity,“ stojí v dokumentu.

Postupný růst teplot vzduchu zažívá naše území od 80. let minulého století, v posledních letech se ještě zrychluje. „Poslední podprůměrně teplotní rok byl 1996 a rekordně nejteplejší byly roky 2018, 2015 a 2014, což dokazuje zrychlenou intenzitu klimatické změny,“ řekl Deníku N klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

„Současný vývoj je bohužel ještě horší, než co předpokládaly klimatické modely pro nejdramatičtější emisní scénář. Současné klima odpovídá tomu, co očekávaly modely až pro roky 2040 až 2050 a v počtu horkých dnů dokonce až pro konec století. Tedy posledních pět až deset let je výrazně dále než klimatické projekce,“ vysvětluje odborník.

Nárůst teplot a nedostatek dešťů podle něj vyústily v nevídanou

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Ekologie

V tomto okamžiku nejčtenější