Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Hrstka Čechů proti japonské armádě. O statečných ševcích, kteří bránili Singapur

Rekruti dobrovolnických oddílů v britském Malajsku v listopadu 1941. Podobným výcvikem procházeli i Čechoslováci. Foto: Ministerstvo války Spojeného království
Rekruti dobrovolnických oddílů v britském Malajsku v listopadu 1941. Podobným výcvikem procházeli i Čechoslováci. Foto: Ministerstvo války Spojeného království

Ve snaze odvrátit výsledek bitvy o Singapur, kterou později Winston Churchill nazval nejtěžší porážkou britských dějin, bojovali na straně spojenců i Češi. Jejich příběh teď připomíná bádání publicisty Jana Beránka, jehož prastrýc při bojích o Singapur nebo krátce po nich zemřel.

V malém městysi Vémyslice poblíž Moravského Krumlova mají dva kostely, benzinku, školu a hospodu. A také památník, jaký i v malých českých vsích často bývá – se seznamem rodáků padlých ve světových válkách.

S křížkem a poznámkou „v zahraniční armádě“ tam osaměle stojí jméno Silvestra Němce. Připomíná zaprášený příběh o podílu Čechů na obraně Singapuru proti japonské armádě.

Československý stát po válce na krajany v armádách západních států „zapomněl“. Přednost dostávaly příběhy vojáků z východní fronty; zdůrazňovat úsilí dalších spojenců (kteří mimochodem Sověty výrazně zásobovali) se komunistům nehodilo. Titul hrdinného vítěze nad Německem náležel Sovětskému svazu, který byl po dva válečné roky spojencem nacistické říše.

Příběh československých obránců Singapuru teď ožívá díky publicistovi, manažerovi organizace Greenpeace International a expředsedovi Strany zelených Janu Beránkovi. Vnuk nejstarší sestry Silvestra Němce Františky před časem začal mapovat rodinnou historii. U začátku Pátrání po Silvestrovi, jak nazval svůj projekt a blog, stály dva tucty písemností o zapomenutém prastrýci, zaměstnanci firmy Baťa, které našel mezi starými rodinnými dokumenty.

„Silvestr byl v rodině výjimečný tím, že se dostal z moravské vsi až na Dálný východ, kde za neznámých okolností zahynul. Rodina se po válce o jeho osudu skoro nic nedozvěděla,“ popsal pro Deník N Beránek.

První větší stať o Češích za války na Dálném východě publikoval odborný magazín Historie a vojenství v roce 1996, ministerstvo zahraničí pak v roce 2014 přineslo překlad textu z roku 1945 Příběh baťovců v Malajsku. Do Česka se dostal po pádu komunistického režimu, poskytl jej bývalý dobrovolník britské armády Stanislav Jedovnický žijící v Austrálii. Detaily expanze firmy Baťa do jihovýchodní Asie zpracovala v roce 2017 jako diplomovou práci Zuzana Hrnčířová.

Beránkova kniha, která má vyjít na jaře 2020, není prací historika. S odborníky na boje o Singapur, roli dobrovolnických sborů, historii firmy Baťa a na reálie Dálného východu ale úzce spolupracoval, bez nich by se podle svých slov k některým informacím nedostal. Pátral v desítce archivů v Česku, především státním archivu ve Zlíně, který spravuje sbírku archiválií firmy Baťa, dále v Londýně a přímo v Singapuru.

Vycházel například z rozsáhlé korespondence a zapsaných vzpomínek singapurských „baťovců“, válečných deníků účastníků bitvy o Singapur, čtyřiadvaceti akademických prací na téma firmy Baťa před druhou světovou válkou či dobových článků v singapurském či zlínském tisku.

Dvanáct dobrovolníků na frontě

Kolik Čechoslováků

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko, Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější