Deník N

Renesance středoformátu: Poznejte nekompromisní rozlišení

Široká veřejnost pracuje s fotoaparáty a přístroji, jejichž optické vlastnosti přepočítáváme na jakýsi kinofilm. Jde o standard, který je historicky dán velikostí kinofilmového políčka, protože ještě před nástupem digitální fotografie jsme si kupovali kazetu kinofilmu a fotky jsme museli chemickou cestou vyvolávat a tisknout. V té době, pokud si ji někdo pamatuje, byly na trhu fotoaparáty větší, ve fotografických ateliérech pak ještě mnohem větší, a navíc dřevěné. Řeč je o středoformátu a velkoformátu.

Středoformáty se zachovaly dodnes, jen zůstaly s nástupem digitálu v ústraní. Jednak díky specifickému zaměření, jednak i díky ceně. V posledních letech s vývojem nových snímačů, a hlavně díky bezzrcadlovkám, spadly ale i jejich ceny do přijatelných hladin, takže jsou dostupné a těší se poměrně oblibě.

Čtěte také: Jak fotit tekoucí vodu a vodní hladinu

Co to vůbec středoformát je

Za středoformát můžeme považovat obrazový senzor, který je jednoduše větší než kinofilmové políčko, tedy dnešní full-frame. Takové fotoaparáty začaly vznikat již několik let po vzniku digitální fotografie a jejich cenovky byly v řádech milionů korun. Aby nebyly úzkoprofilové, výrobci jako Kodak nebo Phase One je dodávali v rámci různých skenovacích stěn (nebo tzv. backů) na různá těla fotoaparátů. Omezením však byla samozřejmě velikost. Nikdo se nechtěl tahat se středoformátovým zrcadlem s digitálními zády, takže se tento typ techniky zavíral v ateliérech, maximálně byl používán na focení krajiny.

V průběhu pár desítek let si na digitálním středoformátu zuby vylámalo několik společností. Na druhé straně, ty ortodoxní zůstaly (Fujifilm), anebo opakovaně díky investorům setrvávají (Hasselblad , Pentax ). Jiné zase díky kvalitnímu základu nastoupily (Leica).

Jak na měření expozice aneb Konec tmavých a přesvícených fotografií

Dnes je tomu trochu jinak

A to hlavně kvůli již zmíněným bezzrcadlovkám. Díky nim jsme schopni mít velké políčko snímače v malém těle, a protože jsme vynechali zrcátko, zmenšila se i vzdálenost objektivu k čipu, tím pádem mohou být objektivy a i všechno ostatní menší. Zvýšilo se rozlišení a rychlost, zmenšila se naopak velikost a cena. Proto můžeme středoformát vytáhnout z profesionálních ateliérů od portrétů nebo produktové fotografie a vedle krajin jím fotit street nebo dokument. Využijeme tak naplno nejen jeho nekompromisní rozlišení, ale i malou hloubku ostrosti, která se úročí nejlépe asi právě při portrétní fotografii.

Majitelé středoformátu nejsou v kategorii Yeti, o které jste možná už slyšeli, nicméně je také nikdy nikdo neviděl. Běžně se však pohybují i v našem fotosvětě, případně pak na sociálních sítích. V Čechách používá středoformát ke komerčním účelům mnoho let například Matěj Třešnák, vedle toho již několik let je spjata se značkou Hasselblad Bára Prášilová, která sklízí se svou tvorbou úspěch a ocenění i v zahraničí. Určitě s ním chvilku “koketoval” i svatební fotograf Petr Gebauer nebo třeba Petr Hricko.

V tomto okamžiku nejčtenější