Deník N

Komunistické propagandě přispíval každý. Byli jsme nástrojem, říká bývalý redaktor a starosta Poděbrad Langr

Na nádvoří poděbradského zámku je instalace 28 srdcí, každé patří jedné zemi Evropské unie. Česko má ve znaku logo sametové revoluce. Nápad na instalaci vznikl v době, kdy byl starostou Ladislav Langr. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Na nádvoří poděbradského zámku je instalace 28 srdcí, každé patří jedné zemi Evropské unie. Česko má ve znaku logo sametové revoluce. Nápad na instalaci vznikl v době, kdy byl starostou Ladislav Langr. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Ladislav Langr byl na konci 80. let populární televizní reportér a moderátor. Vstoupil do KSČ a existuje spis, podle kterého byl veden v seznamech ministerstva vnitra jako agent StB. U soudu se mu ale podařilo dosáhnout čistého lustračního osvědčení a třikrát vyhrát komunální volby v Poděbradech, kde byl osm let oblíbeným starostou. Přinášíme další díl seriálu Tváře normalizace.

Redaktor otevírá dveře výtahu paneláku v pražských Stodůlkách a zvoní u dveří jednoho z bytů. Otevírá mu manželský pár tanečníků Hany Vláčilové a Jana Kadlece z Národního divadla. Je květen 1986 a do pádu komunistického režimu zbývá ještě tři a půl roku. V reportáži ČST, kterou natočil tehdejší kulturní redaktor Ladislav Langr, se diváci dozví, jak vypadá běžný život zaměstnanců baletu první scény. Vidí, že baletka vaří k večeři polévku, její muž si hraje s dětmi. Oba mimo jiné tancují v představení Angara sovětského tvůrce Igora Černyševa. „Je to příběh o velké stavbě na Sibiři. Vypráví o lidech naší doby, přibližuje jejich štěstí i starosti,“ vysvětluje v reportáži redaktor Langr.

„Pramen sdělil, že při rozhovoru s některými členy baletu Národního divadla se dozvěděl, že řada z nich se staví dosti kriticky k osobě sovětského choreografa Černyševa, který byl pozván, aby nacvičil premiéru baletu Angara. Pramen se domnívá, že tato skutečnost (pozvání) mohla být zapříčiněna buď nedbalostí pracovníků ND, kteří pozvání realizovali, nebo by bylo možno spatřovat v tom i úmysl vytvořit u členů ND a diváků averzi k sovětskému umění a jeho představitelům,“ stojí na zažloutlém listu svazku komunistické Státní bezpečnosti s názvem Zpravodaj z dubna téhož roku, kdy reportáž o baletu vznikla. Krycí jméno Zpravodaj přidělila tajná policie právě Langrovi, podle soudu byl ale do seznamů ministerstva vnitra zařazen neoprávněně.

Příběh údajného agenta a pozdějšího dlouholetého starosty Poděbrad Langra je svědectvím o člověku, který chtěl dělat svoji práci, již měl rád. Před třiceti lety i dnes.

„Nabídku ke spolupráci přijme“

Langr nastoupil do tehdejší Československé televize hned po absolvování žurnalistiky v roce 1982. Po několika letech se dostal do kulturní redakce, díky své pracovitosti se kromě reportéra stal i moderátorem hlavní zpravodajské relace Televizní noviny a úspěšného publicistického pořadu Aktuality, založil divadelní festival Aktualit a měl svůj vlastní pořad. Z televize musel odejít po deseti letech, v roce 1992, kdy se jeho jméno objevilo v Cibulkových seznamech.

„Žijeme jeden život a já ho chci žít, jak si nejlíp umím představit. Pár let jsem měl možnost dělat svoji práci na vrcholu. Dneska už bych to dělat nemohl, o starého plešatého dědka by nikdo nestál a mně bylo tehdy třicet. Byly to nezapomenutelné chvíle, neskutečné zážitky,“ vzpomíná dnes Langr, když se vrací ke své kariéře normalizačního redaktora televize. Kvůli práci, kterou chtěl vždycky dělat, kterou měl rád a bavila ho, vstoupil v roce 1986 do KSČ.

Ladislav Langr, poděbradský patriot a bývalý starosta patří mezi hybatele zdejšího kulturního dění. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

„Stydím se, jako každý, že jsem tam vstoupil, že jsem musel někdy udělat ústupky. Ale

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Tváře normalizace

V tomto okamžiku nejčtenější