Deník N

Kafe s dlouhýma nohama aneb Proč je v Santiagu de Chile lepší raději se vyhnout kavárnám

Chilský deník Tomáše Nídra: Chilská metropole si uchovává bizarní památku na Pinochetovu éru. Diktátor za své vlády tvrdě zasahoval proti tamnímu nočnímu život, jedním z důsledků byl rozmach „běžných“ denních kaváren, kde cappuccino a další nápoje roznášejí vyzývavě oděné ženy, jejichž nabídka výrazně přesahuje nápojový lístek.

„Tak tohle bude zatraceně horký kafe!“ napadne mě hned, jak vlezu v centrální části metropole Santiago de Chile do kavárny jménem Tropical. Ocitám se v nevelké místnosti, jejímž prostředkem se vlní pult. O něj se znuděně opírají dívky ve svítivých minibikinách. Jakmile vejdu, odvrátí oči od svých whatsappových chatů a nahodí profesionální úsměv. Dvě z nich oděné tak minimalisticky, že i Evin fíkový list by v tomto srovnání působil jako burka, připlují ke mně. Ta rychlejší, na mikádo ostříhaná, nastaví tvář k polibku. O mé číšnici, která se představuje jako Ioana, je rozhodnuto.

Objednávám si cappuccino za 1500 pesos (47 Kč), a zatímco Ioana mi ho jde připravit, rozhlížím se po pajzlu, v němž vyhrává pop latinskoamerického střihu. Z protější zdi na mě zírají obrovské modré oči připomínající Orwellova Velkého bratra. U stropu se mačkají pouťové balonky měnící barvu podle toho, jak na ně dopadá světlo reflektorů barevné hudby. U vchodu sedí s nezúčastněným výrazem vyhazovač s dlouhými dredy. Místnost je obložena zrcadly, takže kamkoliv zabloudím očima, objeví se v mém zorném poli některá z žen, které se věnují úpravě svých sporých oblečků nebo svým telefonům.

Ioana na vysokých podpatcích přinese moji kofeinovou bombu a jako nováčkovi v „café con piernas“, což znamená kavárna s nohama, mi vysvětluje pravidla. „Když mi za 2000 pesos zaplatíš drink, tak si společně zatančíme. Dotýkat se můžeš všude,“ dodává.

Ptám se, zda tu nabízejí i další služby. „Samozřejmě, můžeme zajít do pokojíku vzadu za 50 000 pesos (1600 Kč). A to kafe budeš mít v ceně,“ dodává, když vidí, jak urputně se držím hrnečku s nevábným obsahem.

Národní specialita pana generála

Takže vlastně úplně obyčejný nevěstinec, ale s neobvyklou kávovou příchutí. Kde se vlastně tyto „kavárny“, které fungují jen přes den (nejvíce nabito mají v polední pauze) a zásadně nenabízejí alkohol, v Chile vzaly? Zní to asi divně, ale tato národní specialita

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější