Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Maturitu bych zrušil, říká matematik. Děti nehloupnou, jen je ve škole učí to, o čem vědí, že v životě nepoužijí

Oldřich Botlík. Foto: Katarína Haršányová, Denník N
Oldřich Botlík. Foto: Katarína Haršányová, Denník N

Matematik a odborník na testování Oldřich Botlík má na maturitu vyhraněný názor, její význam podle něj v posledních letech klesl a měla by se zrušit. Žáci se podle něj učí schematicky právě kvůli centrálnímu testování.

Nedávno jste měl přednášku pro slovenské učitele a rozesmál jste je otázkou: Jak by to dopadlo, kdyby začaly školy vyučovat turistiku? Vyučovala by se podle vás historie organizované turistiky v Rakousko-Uhersku, morseovka a ideálním materiálem by byla více než třicetistránková publikace o používaných mapových značkách. Děti by turistiku nenáviděly a ani by je nenapadlo, aby šly o víkendu na výlet. Proč by to podle vás skončilo takto?

Důvodů je víc. Zaprvé, je to pro učitele pohodlnější. Zadruhé, učiteli to dává moc. Turistiku tím pádem může vyučovat i člověk, který vůbec nemá prostorovou orientaci, ale stejně má nad dětmi převahu. Teď čtu knihu od bývalého vědeckého matematika, který se rozhodl, že půjde učit žáky na základní školu. Popisuje podobný příklad. Zjistili jsme, že dobří muzikanti hrají podle not, což znamená, že když budeme chtít, aby byly děti muzikanti, začneme je učit noty, stupnice a významné historické skladby. Jak by to ale dopadlo, kdyby se děti k hraní nikdy nedostaly? Když se do toho montuje škola, nabalí se na předmět tolik zbytečných činností, že na výlet do přírody nezbude čas. Místo toho je tady hodně příležitostí, na co žáky „dostat“ a z čeho je zkoušet.

Na přednášce jste kritizoval plošné testování žáků. Je důvodem, proč by se na turistiku nabalila také zbytečná teorie, fakt, že z něčeho je přece potřeba žáky zkoušet?

Ano, vzniká však začarovaný kruh. Vidíme to na matematice. Učitelé jsou zvyklí vyučovat jen řešení rovnic, hodně z nich neumí z matematiky nic jiného. Přitom matematika je vlastně hledání jednoduchých odpovědí na složité problémy a dá se tak i vyučovat. Lepší je vyučovat matematiku v reálných situacích, učit děti například rovnice vytvářet. Na rozdíl od současnosti, kdy výrazně převládá to, že děti se jen nabiflují postup řešení rovnice, a to bez toho, aby rozuměly, o co v ní jde. Po roce 1989 se však ukazuje, že rychle přibývá dětí, které se odmítají učit něco, o čem neví, jak by to mohly reálně využít. Učitelé nebyli nikdy připravováni na to, jak získat zájem dětí, a neví, jak získat zpátky jejich poslušnost. Říkají, že děti hloupnou, ale to není pravda. Naše zjištění z projektu Kalibro ukazují, že dnešní děti umí například

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Školství

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější