Deník N

Naděje pro lidi z garáží. Bratislava importuje brněnský projekt bydlení pro chudé

V bratislavské čtvrti Zátišie žije v garážích několik bezdomovců. Výhled mají na smetiště a výškovou budovu. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
V bratislavské čtvrti Zátišie žije v garážích několik bezdomovců. Výhled mají na smetiště a výškovou budovu. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Brno se rozhodlo nepokračovat v revolučních projektech zabydlování rodin a jednotlivců bez domova. Mezitím je ale převzaly desítky měst v Česku. Hlavní tvář projektů, bývalého zastupitele Martina Freunda, teď angažoval bratislavský primátor. Od července má ve slovenské metropoli za úkol rozjet bydlení pro chudé. To tu doteď nebylo vůbec.

Když se rozhlédnete, zjistíte, že je odsud výhled na prosklený mnohapatrový dům, který se osamoceně tyčí pár set metrů za nádražím. Bratislavská čtvrť s poetickým názvem Zátišie v městské části Nové Mesto ale má i svoje méně pěkné kouty. Když přijdete blíž, do uliček, kde jsou jen polorozpadlé garáže namačkané na sebe, uvidíte, že v některých jsou místo plechových vrat závěsy a před nimi na zemi špinavé koberce. Sem tam je vidět člověka.

U plotu sedí Evžen a vedle něj na plné pecky vyhrává rádio. „Útoč láskou!“ přikazuje Iveta Bartošová nesmlouvavě ve třicet let starém hitu. Evženovi je ale momentálně blíž než imaginární láska petka s červeným vínem. Dělí se o ni s ostatními, kteří tu zbyli.

Možná proto má docela dobrou náladu.

„Já jsem tu už dvacet let. Byl jsem nahoře, vydělával velké peníze, pracoval jsem v Rakousku. Jenže pak jsem onemocněl, rozvedl se a teď jsem po mozkové příhodě v invalidním důchodu,“ vychrlí na vás Evžen svůj příběh hned, jak se dáte do řeči. Co tady taky dělat než si povídat pořád o tom stejném dokola. Teď čeká, až se v garáži naproti dovaří oběd.

Lidé žijí v bratislavské čtvrti Zátišie roky v garážích. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Bude guláš, nakrájel jsem tam kuřecí, hovězí i vepřové maso. To jsme dostali od hodných lidí,“ směje se mladý muž. U rozpálených kamínek se v srpnovém vedru dá sotva vydržet i s červeným ručníkem na hlavě. Zdi garáže jsou začouzené od kamen a vevnitř je tma, i přesto jsou vidět ustlané postele, zametená udusaná podlaha a na ní postavené kanystry s vodou.

Hospodaří tu totiž třiatřicetiletá Diana Cvedlerová. Když se na vás usměje, neuvidíte žádné zuby, protože ty na ulici berou za své jako první. Kde si je máte taky čistit? Na lavičce? Nebo u kontejnerů? Diana je bez domova od osmnácti, kdy odešla od rodičů. Za tu dobu stihla porodit

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Brno

Chudoba

Slovensko

V tomto okamžiku nejčtenější