Deník N

Umírá česká levice? Jak se to vezme

V říjnu 2017 uspořádala ČSSD pochod Prahou za vyšší mzdy. V té době stál v čele vlády její bývalý předseda Bohuslav Sobotka (na snímku z demonstrace). Lepší příklad zmatené politiky a populismu české sociální demokracie bychom asi hledali těžko. Foto: ČTK
V říjnu 2017 uspořádala ČSSD pochod Prahou za vyšší mzdy. V té době stál v čele vlády její bývalý předseda Bohuslav Sobotka (na snímku z demonstrace). Lepší příklad zmatené politiky a populismu české sociální demokracie bychom asi hledali těžko. Foto: ČTK

Komentář Jána Simkaniče: Když komunisté poprvé spadli ve volebních preferencích pod pět procent, vzala to ČSSD jako pěknou příležitost pochlubit se svým výsledkem. Vládní angažmá podle ní dává smysl, ministři jsou vidět a díky tomu na tom strana není tak špatně jako ta komunistická. Průzkum sociálním demokratům přisoudil celých šest procent. Při započtení statistické chyby stejně jako komunistům. Není divu, že podobně anekdotický stav vzbuzuje komentáře o konci levice v Čechách.

„Levice umírá. A je to špatně“ zní titulek úvodníku Erika Taberyho v Respektu z druhého zářijového týdne. Autor v něm výstižně shrnuje úpadek vztahu českých voličů k levici, nahrazování tradiční sociálnědemokratické síly novou energií Andreje Babiše, ale hlavně důsledky, jaké by vymizení levicových hodnot z demokratické soutěže pro společnost mohlo mít.

„I člověk s jiným ideologickým postojem si musí přát, aby tu byla demokratická levice. ANO sice dnes oslovuje levicové voliče, ale kroky, jako je zvýšení penzí, byť potřebné, nejsou projevem promyšlené levicové politiky. Kouzlo moderní evropské sociální demokracie spočívalo v komplexní vizi sociálně spravedlivé společnosti.“

To vše je pravda. Neštěstí české společnosti však nespočívá v tom, že by dnes levice umírala, ale v tom

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější