Život po uhlí. V čem se může útlum těžby inspirovat příběhem belgického Genku
Zelené město. Belgickému Genku se tak říká navzdory tomu, že ho posledních sto let ovlivňovala těžba černého uhlí. Poté, co byly doly zavřeny a podzemní štoly zality betonem, aby nikoho ani nenapadlo těžbu znovu obnovit, se musí Genk vyrovnávat s tím, jakým městem chce být v budoucnosti, píše v reportáži z Belgie Denník N.
Poslední důl byl v tomto městě uzavřen v 80. letech a jen málokdo by si tehdy dovolil tvrdit, že se o něm jednou bude mluvit jako o úspěšném příběhu. Konec těžby způsobil 20% nezaměstnanost a nespokojenost obyvatel. Po těžebních společnostech ve městě zůstaly jen chátrající budovy.
S odstupem času je Genk dobrým příkladem toho, jak se dá s koncem uhelného hornictví úspěšně vyrovnat.
„Toto jsou naše zámky,“ představil nám hornické oblasti v Genku Paul Boutsen, který je zde známý jako aktivista proti zavírání dolů. Genk stál v minulosti před podobnými výzvami, jakým můžou čelit česká města v příštích letech.
Inspirovat se mohou minimálně odhodláním Genku nestát se umírajícím regionem bez budoucnosti.