Deník N

Život po uhlí. V čem se může útlum těžby inspirovat příběhem belgického Genku

V bývalém hornickém městě Genk, dnes už jen v muzeu. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N
V bývalém hornickém městě Genk, dnes už jen v muzeu. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N

Zelené město. Belgickému Genku se tak říká navzdory tomu, že ho posledních sto let ovlivňovala těžba černého uhlí. Poté, co byly doly zavřeny a podzemní štoly zality betonem, aby nikoho ani nenapadlo těžbu znovu obnovit, se musí Genk vyrovnávat s tím, jakým městem chce být v budoucnosti, píše v reportáži z Belgie Denník N.

Poslední důl byl v tomto městě uzavřen v 80. letech a jen málokdo by si tehdy dovolil tvrdit, že se o něm jednou bude mluvit jako o úspěšném příběhu. Konec těžby způsobil 20% nezaměstnanost a nespokojenost obyvatel. Po těžebních společnostech ve městě zůstaly jen chátrající budovy.

S odstupem času je Genk dobrým příkladem toho, jak se dá s koncem uhelného hornictví úspěšně vyrovnat.

„Toto jsou naše zámky,“ představil nám hornické oblasti v Genku Paul Boutsen, který je zde známý jako aktivista proti zavírání dolů. Genk stál v minulosti před podobnými výzvami, jakým můžou čelit česká města v příštích letech.

Inspirovat se mohou minimálně odhodláním Genku nestát se umírajícím regionem bez budoucnosti.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Reportáž

V tomto okamžiku nejčtenější