Málokdo si uvědomuje, jaký je to úspěch. Náš sport je globální, ne jako hokej nebo florbal, říká šéf basketbalu Jansta
Ještě před dvěma týdny znali jména Bohačík, Auda, Schilb, Balvín, Hruban nebo Kříž spíše jen basketbaloví znalci, zatímco běžný sportovní fanoušek končil pravděpodobně u jediného Čecha v NBA a tahouna reprezentace Tomáše Satoranského. Teď je díky historickému úspěchu české reprezentace na mistrovství světa vše jinak. Šéf českého basketbalu Miroslav Jansta v rozhovoru pro Deník N mluví o tom, co by mohlo pomoci českému basketbalu zopakovat celkové šesté místo z mistrovství světa.
Jak hodnotíte vystoupení české reprezentace na mistrovství světa?
Jsem hlavně spokojený vnitřně, protože podobný úspěch jsem ani nečekal. Málokdo si uvědomuje, jaký je to úspěch, protože basketbal je globální sport, po fotbale druhý největší. Navíc v basketbalu je absolutní konkurence. Na světě je 25 týmů, které vás mohou porazit každý den. Pak máte dalších padesát národů, které jsou rovněž silné a není snadné je porážet. Basketbal není jako hokej nebo třeba florbal, jde o absolutně globální sport.
Největší výsledkové překvapení turnaje jsou Poláci a Češi. A stylem hry zaujali zase nejvíce Australané a zase my. Tomáš Satoranský je zaslouženě hvězdou turnaje. Myslím si, že díky své nátuře a tím, že dokáže komunikovat se všemi, udělá v Chicagu velký úspěch. Jeho síla je v šatně i na hřišti, v kolektivním sportu dělá komunikace mezi hráči strašně moc. Navíc si vezměte, že jsme na turnaji ani neměli nejlepšího basketbalistu hrajícího v Evropě Jana Veselého, který je zraněný. S ním bychom byli ještě silnější.
Jak důležitý je pro český basketbal Tomáš Satoranský, který se v létě stal nejlépe placeným českým sportovcem?
Tomáš Satoranský je velmi inteligentní člověk, který vystupuje velmi přirozeně. On je tím tmeličem týmu, střední rozehrávač od toho je a musím říct, že je vždy a ve všem perfektní. Když podepsal smlouvu u Bulls, zamávalo to Českou republikou, protože lidi si ani neuvědomují, že je nejvíce peněz v basketbalu a americkém fotbale. Nejlépe placení sportovci světa byli vždy basketbalisté v NBA, protože týmy sázejí na dvě hvězdy a kádry nejsou zase tak rozšířené jako v jiných kolektivních sportech. Podobnou práci jako Tomáš udělal pro čínský basketbal před nedávnem Yao Ming, který hrával NBA v Houstonu. Myslel jsem si, že v Číně už bude nejpopulárnější fotbal díky podpoře z nejvyšších míst, ale stále vede basketbal. Měl jsem možnost v Číně vidět, že v oblastech poblíž velkých měst, jako jsou Peking nebo Šanghaj, mají všude basketbalové plácky, jako my máme na každé vesnici fotbalové hřiště.
Jak takový úspěch využít směrem do budoucnosti českého basketbalu?
Je to těžké, protože nemáme kvalitní trenéry. Nikdo je nezaplatí. V minulosti zanikaly kluby, nejsou basketbalové haly, protože se dlouho nic nepostavilo v celém českém sportu. Ve školách nešel za posledních třicet let sport příliš nahoru. V okolních zemích mají děti minimálně tři nebo čtyři hodiny týdně, my máme dvě hodiny, a ještě se děti z tělocviku omlouvají. Sport pro nás obecně není základní hodnota životního stylu.
Velká část národa teď