Deník N

Spory o české přechylování? Proti jazykovému boji Islanďanů hračka

Dopravní značka v krajině na Islandu. Foto: pxhere.com
Dopravní značka v krajině na Islandu. Foto: pxhere.com

V České republice se opět diskutuje o ženských příjmeních a přechylování, o tom, jestli je přípona -ová nezbytná, jestli nejde o něco zastaralého nebo ponižujícího ženy. Češi ale nejsou v otázce ženských jmen nejpřísnější. Na Islandu jde rovnou o jména všech, a vůbec o jazyk jako celek.

Od roku 1991 v zemi existuje oficiální islandská komise pro jména zřízená ministerstvem spravedlnosti. Ta má za úkol dohlížet na to, aby jména, která rodiče dávají svým dětem, byla legální.

Může to znít legračně, ale má to svůj důvod. Island je zemí s počtem obyvatel jednoho Brna. A to není mnoho pro zachování čisté islandštiny.

Islandština má 4 pády a jasná pravidla a komise pro jména má dohlížet na to, aby rodiče dali dítěti takové jméno, které zapadne jak do kulturního, tak do lingvistického rámce. Nelze tedy pojmenovat člověka například za použití anglicismů.

Boj za čistou islandštinu se neobešel bez kontroverzních rozhodnutí a soudů. Jedním z nejhlasitějších buřičů proti tomuto zákonu se stal

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější