Deník N

Melancholie Lany Del Rey je v trumpovské Americe ještě ničivější

Lana Del Rey. Foto: Neon Tommy
Lana Del Rey. Foto: Neon Tommy

Od počátku vyvolávala diskuse o autenticitě, její utopická vize dávno zapomenuté Ameriky byla vysmívána, spíš než soudržné desky se jí dařilo vydávat povedené melancholické singly, nikdy se ale nestala opravdu globální superhvězdou. Teď se ale zdá, že svět konečně Lanu Del Rey pochopil. K tomu, aby její monumentální nové album Norman Fucking Rockwell! zafungovalo, přitom stačilo jediné: aby se americký sen zhroutil.

„Je léto a život je jednoduchý,“ cituje americká zpěvačka Lana Del Rey v písní Doin’ Time úvodní verš slavné Gershwinovy skladby Summertime z roku 1934 a hned je jasné, že to myslí ironicky, uštěpačně a možná i trochu posměšně. Zní jinak než Ella Fitzgeraldová v duetu s Louisem Armstrongem. Píseň Doin’ Time, kterou původně vydala kapela Sublime, si tady přivlastňuje a jejím prostřednictvím si trochu střílí i z posluchačů: léto už totiž není, šesté zpěvaččino album Norman Fucking Rockwell! spíš funguje jako poslední tečka za horkým sluncem.

Lana Del Rey zpívá o tom, co už bylo, nostalgie je její hlavní hnací motor. Svoji desku zasadila do kalifornských ulic a pláží, tak jako všechny předchozí nahrávky. Nejde tu ale ani tak o místo jako spíš o čas. Lana Del Rey už od své první velké desky Born To Die z roku 2012 obývá podivně nehmotný svět amerického snu, alternativní realitu, ve které James Dean nikdy

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Hudba

V tomto okamžiku nejčtenější