Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Výroky o Kosovu jsou dalším příkladem Zemanovy diplomacie: teatrální kroky bez šance naplnit je

Miloš Zeman je hlavní, nikoli však jediný viník toho, že Česká republika přestává být parlamentní demokracií. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Miloš Zeman je hlavní, nikoli však jediný viník toho, že Česká republika přestává být parlamentní demokracií. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Komentář Jana Tvrdoně: Zemanovy výroky o Kosovu opět ukázaly, že prezidentova zahraniční politika se soustředí hlavně na bombastická prohlášení bez šance je realizovat. Zdá se, že prezidentovo krédo zní, že když to nejde s Čínou, přebijme to čímkoli jiným.

Vypadá to jako tradiční schéma. Prezident Miloš Zeman projeví svůj pověstný diplomatický takt a rozjede se obvyklé kolečko. Na ministerstvu zahraničí píchnou přesčasy, právníci konstatují, že nápad je úplný nesmysl, Jiří Ovčáček začne veřejný prostor sytit vším, co může nějak dodat Zemanovi alespoň zdánlivou relevanci a opozice se do prezidenta pustí.

Zábava na příští dny je tak zaručena. Tedy hlavně pro prezidenta, který se svými prohlášeními opět dostane do centra pozornosti a může s pobavením sledovat, jak se kdekdo pustí za jím vytvořeným virtuálním tématem. Že se něco jako oduznání Kosova nestane, muselo být přitom jasné asi tak nejpozději dvě vteřiny po Zemanově bělehradském výroku. S touto zemí úplně normálně obchodujeme, podepisujeme mezinárodní smlouvy a prohráváme ve fotbale.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který byl se Zemanem na jeho srbské misi přítomen, v červnu v Praze podepsal meziresortní dohodu právě s Kosovem. „Česká republika dlouhodobě podporuje všechny země západního Balkánu a vyslovuje se pro jejich rychlé začlenění do společného evropského trhu,“ píše se v prohlášení Havlíčkova resortu.

O to absurdněji tak působí, že zatímco Babišova nová vládní hvězda podepisuje s Kosovem dohody, které jen dokládají, že Česko prostě bere existenci balkánské země jako danost, sám předseda vlády mluví o tom, že Zemanovy úvahy se mají teprve probírat na setkání nejvyšších ústavních činitelů. Premiér se nakonec den po slovech hlavy státu nechal slyšet, že nevidí důvod, aby vláda svoji pozici měnila. I tak ale o tom mají nejvyšší ústavní činitelé jednat a téma tím pádem z veřejné debaty jen tak nezmizí.

Pro úplnost: uznání Kosova v roce 2008 bylo kardinální politickou otázkou. Tehdejší sněmovní většina s ním nesouhlasila. Topolánkova vláda ale na svém výjezdním zasedání v Teplicích formálně zemi uznala. Pro tento krok tehdy nehlasovali ani

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější