Deník N

Macron chce napravovat vztahy s Ruskem. Jde o byznys, říká expert

Emmanuel Macron a Vladimir Putin během svého srpnového setkání ve Fort Bregancon. Foto: Alexei Druzhinin, Reuters/Sputnik
Emmanuel Macron a Vladimir Putin během svého srpnového setkání ve Fort Bregancon. Foto: Alexei Druzhinin, Reuters/Sputnik

Zrušení sankcí zatím nejspíše nehrozí, upozadění konfliktu na východě Ukrajiny však ano.

Když Emmanuel Macron kandidoval na post prezidenta, musel čelit útoku na svou kampaň ze strany ruských hackerů.

Později se pak už v prezidentském úřadu na společné konferenci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tvrdě vymezil proti stanici RT (dříve Russia Today) jako proti nástroji kremelské propagandy.

Letos ale jako kdyby francouzský politik otočil, když řekl, že „vytlačení Ruska z Evropy je hlubokou strategickou chybou, protože to by izolovalo Rusko a zvýšilo napětí v mezinárodních vztazích“.

Francie chce, jak řekl, dostat Rusko „zpátky k Evropě“. Čeká EU oteplení vztahů s Ruskem? A jaké to bude mít dopady na Ukrajinu?

Sankce se zatím neruší

Ministři zahraničí a obrany Ruska a Francie včera jednali v Moskvě o zlepšení vztahů. „Ještě není určeno datum pro stažení sankcí. Jedná se o nové nastavení myšlení, které jsme tu neměli po několik let,“ řekl novinářům francouzský ministr zahraniční Jean-Yves Le Drian.

Francouzská ambasáda v Rusku přinesla videopřenos z tiskové konference francouzských ministrů zahraničí a obrany s jejich ruskými protějšky během pondělní společné návštěvy Moskvy.

S ruským prezidentem se hlava Francie Emmanuel Macron setkal před summitem G7 v městečku Biarritz. Oba prezidenti si nyní v neděli telefonovali a shodli se, že výměna zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem vytvořila příležitost k posunu v jednáních o urovnání konfliktu na východní Ukrajině.

Francouzský prezident Macron na summitu G7 v Biarritzu 2019. Foto: Úřad prezidenta, elysee.fr

Tento měsíc by mělo dojít k setkání v Paříži ve formátu normandské čtyřky (hlavy Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa).

České ministerstvo zahraničních věcí na dotaz Deníku N odpovědělo, že „ve vztazích s Ruskem se všechny členské státy EU řídí tzv. pěti principy, které schválili ministři zahraničí v březnu 2016. Diskuse o změnách této politiky se v EU nevede a žádný stát o to ani neusiluje“.

MZV připomíná, že mezi těchto pět principů patří mimo jiné i požadavek plné implementace Minských dohod (o vyřešení konfliktu na východní Ukrajině, pozn. red.), nutnost posilovat odolnost EU vůči hybridním hrozbám i selektivní angažmá s Ruskem v oblastech, kde má EU své zájmy.

„Česká republika podporuje úsilí Francie i Německa na dosažení trvalého míru na východě Ukrajiny. Obnovení jednání v Normandském formátu na nejvyšší úrovni by ČR jenom přivítala. Co se týče konzultací mezi členskými státy EU, ty probíhají prakticky každodenně na různých úrovních a toto se samozřejmě týká i politiky vůči Rusku,“ napsala Deníku N mluvčí MZV Zuzana Štíchová.

„Macrona beru s rezervou“

Janu Farskému (STAN), který je ověřovatelem výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, se postup Francie nezdá.

„Problém je pořád stejný. Rusko nedodržuje mezinárodní smlouvy, přímo je porušuje a napadá svoje sousedy. Když se oni chtějí rozhodnout pro jiné směřování své země svobodně, tak

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Rusko

V tomto okamžiku nejčtenější