Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Krvavý byznys s bohatstvím Donbasu. Vlaky plné kradeného uhlí končí i v Česku

Jižní nádraží v separatistickém Doněcku. Foto: Tomáš Forró
Jižní nádraží v separatistickém Doněcku. Foto: Tomáš Forró

Miliardový černý byznys ruských oligarchů a tajné služby s uhlím a dalšími komoditami z válkou zbídačeného ukrajinského Donbasu odhaluje novinář Tomáš Forró a jeho polští kolegové Karolina Baca-Pogorzelská a Michał Potocki. V první části investigativní reportáže popisují, jakými podvodnými mechanismy končí kradené uhlí u zákazníků doslova po celém světě – i u českých firem. Článek vychází dnes zároveň ve slovenském Denníku N, v Deníku N a polském Dzienniku Gazeta Prawna.

Ekonomika válečné zóny na východní Ukrajině je jako paralelní realita, která neviditelně prostupuje každodennost bojových operací a utrpení civilistů. Dokáže ovlivňovat organizované násilí války a naopak, válka ovlivňuje ji. Byznys se však v konečném důsledku řídí vlastními zákony.

Vojáci, a dokonce ani jejich velitelé k tomu většinou nemají co dodat. Lze žít v zákopech každý den, poznat všechny klíčové sektory a jejich velitele na obou stranách fronty, a přesto vám bude po celou dobu unikat stejně důležitý aspekt celého konfliktu, který však nepůsobí na bojišti, ale hluboko v zázemí. Například v podobě nevinně vypadajících vlaků plných černé lesklé horniny zvané antracit.

Vlaky potichu opouštějí okupovaná území, jen aby se za pár týdnů objevily už s padělanými dokumenty ve střední Evropě či jinde ve světě a vysypaly svůj náklad v místních hutích a továrnách. Peníze, které za ně naše firmy platí, končí na bankovních kontech válečných oligarchů a obchodníků se zbraněmi, a pomáhají tak financovat válečné šílenství na východní Ukrajině.

Vlaky odjíždějí z Donbasu bez přestávky. Každý den jsou jich desítky.

Jak uhelní oligarchové začali válku

Tak jako byl Donbas od druhé světové války průmyslovým srdcem celého Sovětského svazu, uhlí a další nerostné suroviny jsou srdcem Donbasu. Součástí jeho stepního panoramatu jsou neodmyslitelné důlní věže, umělé kopce podzemní sutě zvané terikony a komíny továren, které uhlí spalují a produkují ocel a elektrickou energii.

Toto území se během soumraku sovětského impéria v 80. letech stává zároveň centrem mohutného finančního a politického vlivu. Komunističtí aparátčíci nad ním postupně ztrácejí kontrolu a přebírá ji organizovaný zločin.

Donbas je od té doby domovem mafie a nejvlivnějších ukrajinských oligarchů. Funguje to tak dodnes. Je ztělesněním takzvaného ruského světa ovládaného vlivnými skupinami, které v sobě integrují nejvyšší politiku, miliardový byznys a organizovaný zločin do jednoho organického celku. Titíž lidé, kteří rozhodují ve vládních centrálách Kremlu, Kyjeva a dalších centrech postkomunistických zemí, zároveň vlastní strategické podniky, plánují finanční podvody a likvidaci konkurence a vraždí ty, kteří se jim postaví do cesty.

Mezi nejvlivnější postavy oligarchického panteonu Ukrajiny patřil až do války rodák z 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rusko

Ukrajina

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější