Deník N

Zachraňte lesy, než bude pozdě, vyzývají vědci poslance. Míříme ke kolapsu, varuje entomolog

Holiny po kůrovcové těžbě. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Holiny po kůrovcové těžbě. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

V době, kdy lesy na mnoha místech v Česku usychají a rozpadají se pod náporem kůrovcové kalamity, budou poslanci rozhodovat o jejich budoucnosti. Vědci je vyzývají, aby ve středu při projednávání lesního zákona podpořili pozměňovací návrhy, které předkládá Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Eva Fialová (ANO) a Radek Holomčík (Piráti). Podrobnosti v rozhovoru objasňuje jeden z odborníků, Jan Farkač z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Pod petici s názvem Vědci pro les se do pátečního odpoledne podepsalo 364 odborníků, z toho 25 profesorů a 40 docentů. „Situace, jak se nám vyvinula v lesích, je kritická. Rozsah a šíření kůrovcové kalamity se u nás úplně vymkly kontrole, máme v tomto směru nejhorší situaci v Evropě,“ uvedl na tiskové konferenci Josef Fanta, lesník a emeritní profesor univerzit ve Wageningenu a Amsterdamu.

Kůrovec letos řádil hlavně na Vysočině. Potýkají se s ním především smrkové monokultury, které v době dlouhého sucha nedokážou vytvořit tolik pryskyřice, aby podkorního brouka zahubily. V některých místech už se přemnožil tolik, že napadá i zdravé stromy. A po celé republice usychají také borovice.

„Opakovaně se mluví a píše o vlivu klimatické změny. Ale jak je možné, že sousední země – Bavorsko, Sasko, Rakousko nebo Polsko –, které podléhají stejnému vlivu klimatické změny, na tom nejsou stejně jako my?“ ptá se Fanta a poukazuje na to, že za rozsahem kůrovcové kalamity stojí do velké míry způsob lesního hospodaření v Česku.

„Lesy jsou pěstovány zemědělským způsobem jako řepa na poli.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Ekologie

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější