Deník N

Řecké problémy na naši Štvanici. Co může Aristofanes říct o evropské krizi

Kam kráčíme? Foto: Ryan Sweeney
Kam kráčíme? Foto: Ryan Sweeney

Antická Štvanice patří mezi řadu akcí, které pravidelně organizuje skupina agilních divadelníků kolem štvanické VILY (letos se na přelomu srpna a září koná již počtvrté). Nápad je to stejně svůdný jako ošemetný: využít prostředí ostrova k plenérovým inscenacím inspirovaným antickými texty. S důrazem na výraz „inspirovanými“; pietní nastudování řecké klasiky to opravdu nebývají.

Letos se režijně-dramaturgický tandem Kristián Kubák a Marie Nováková (tedy umělecké vedení souboru Tygr v tísni) pustil do proslulého, leč zřídka uváděného komediografa Aristofana. Účinkuje čtveřice Kryštof Krhovják, Michal Lurie, Miroslav Zavičár a Peter Reif, živý hudební doprovod zajišťuje autor hudby Petr Filák.

Inscenace Plodnost! Mír! A Bohatství! pracuje s několika motivy ze dvou Aristofanových her (doplněných texty dalších řeckých autorů), používá je však velmi volně. To dnes není samo o sobě nic překvapivého; lze tu však tušit i snahu obejít leccos z toho, co klasik dost razantně sděluje.

Osvěžíme-li si totiž dávnou školní četbu (konkrétně Pluta a Mír), zjistíme, že by inscenace těchto her klidně mohly být ozdobou doplňkového programu sjezdů dnes tak obávaných populistických stran či hnutí. Tak silně jsou prostoupeny vypjatým odporem k politickým i intelektuálním „elitám“, které cynickým řečněním maskují svou hrabivost a příživnictví, a vedeny nenasytnou hamižností stahují svět do zkázy. Dobře povědomým kontrastem je mírumilovná činorodost prostého lidu. A jak je to u Aristofana obvyklé, nechybí ani řada hodně ostrých osobních útoků; stačila by docela jednoduchá záměna jmen.

Bůh na autobusu

Na Štvanici se sice z Aristofana objeví leccos, hraje se však úplně jiný příběh. Ocitáme se totiž v současném napůl zkrachovalém Řecku, jehož obyvatelé třou bídu, nadávají na

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Divadlo

V tomto okamžiku nejčtenější