Deník N

První tři dny nemoci budou po deseti letech opět placené, schválili poslanci

Ilustrační foto: ČTK/DPA/Maurizio Gambarini
Ilustrační foto: ČTK/DPA/Maurizio Gambarini

Zaměstnanci začnou znovu dostávat část peněz i během prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Poslanci schválili zrušení takzvané karenční doby, když v lednu 2019 přehlasovali senátní veto a potvrdili tak své rozhodnutí z podzimu. Opětovné proplácení prosazovala zejména ČSSD.

Na první tři dny se od poloviny roku 2019 začnou vztahovat stejná pravidla, jaká se dosud uplatňují u čtvrtého až čtrnáctého dne pracovní neschopnosti. Firmy tak budou zaměstnancům platit 60 procent vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno hrubá mzda zkrácená takzvanými redukčními hranicemi (čím více člověk vydělává, tím více se mu tento základ krátí).

Návrh ČSSD na podzim 2018 podpořili poslanci Pirátů, KSČM a kvůli dohodě ve vládní koalici také hnutí ANO. Pro hlasovali také čtyři lidovci. Proti novele zákoníku práce byli poslanci ODS, TOP 09 a STAN. Potřebná většina poslanců pak v lednu přehlasovala i senátní veto.

Zaměstnavatelům jako kompenzace klesne o 0,2 procentního bodu nemocenské pojištění, které platí za své pracovníky. Právě zaměstnavatelské svazy tuto změnu odmítaly. Od ledna 2009 totiž čtvrtý až čtrnáctý den pracovní neschopnosti proplácí zaměstnavatel formou náhrady mzdy a teprve poté dostává zaměstnanec klasické dávky z nemocenského pojištění od státu.

„Zrušení takzvané karenční doby přinese neefektivní využívání pracovní doby, nižší produktivitu práce, nižší výkony i výnosy, a tedy i zisky podnikatelů,“ říká šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

První tři dny nemocenské přestala vyplácet vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pod vedením Mirka Topolánka od ledna 2008. Vedle rozpočtových úspor argumentovala hlavně zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

Už v polovině roku Ústavní soud vyhověl návrhu tehdy opoziční ČSSD a škrty zrušil. Podle soudců je toto omezení v rozporu s ústavním právem na přiměřené zabezpečení při nezpůsobilosti k práci, zejména pokud zaměstnanci platí povinné pojištění a tehdy také takzvané regulační poplatky.

Od ledna 2009 však začala platit další, ještě výraznější změna prosazená Topolánkovou vládou: prvních čtrnáct dnů nemoci od té doby platí zaměstnavatelé formou náhrady mzdy, přičemž první tři dny se neproplácejí. Teprve po čtrnácti dnech dostává zaměstnanec klasické dávky z nemocenského pojištění od státu. Jako kompenzaci současně vláda snížila povinné odvody na pojištění.

Podruhé už ČSSD u Ústavního soudu neuspěla. Vládě pomohly právě „systémové změny“ a snížení pojistného. Soudci v roce 2012 konstatovali, že třídenní výpadek příjmů je sice jistým zásahem do příjmů, ale přímo neohrožuje důstojný život nemocných. „Taková úprava nemá charakter rdousícího efektu a lidi nevystavuje bezvýchodné situaci,“ uvedl tehdy soudce Miloslav Výborný.

Zaměstnavatelské svazy argumentují tím, že díky omezení klesl počet nemocných a výdaje na ně. Objektivní statistika ale neexistuje. Zkresluje ji jednak přenesení „nemocenské“ od 4. do 14. dne na zaměstnavatele, jednak nemožnost zjistit, kolik nemocných lidí šlo raději do práce, aby nepřišli o tolik peněz.

Odboráři argumentují tím, že lidé si kvůli vyléčení raději berou dovolenou, což je v rozporu s jejím účelem. „Lidé navíc nejsou správně léčeni nebo chodí nemocní do práce, přecházejí nemoci a ohrožují tím i další zaměstnance,“ upozorňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. V důsledku tak může být produktivita firmy oslabena výrazněji, než kdyby se zaměstnanec včas vyléčil.

Zprávu jsme aktualizovali 22. ledna 2019. 

V tomto okamžiku nejčtenější