Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

To Stephena Kinga aneb křižování oceánů dětství a dospělosti

Žlutá pláštěnka, červený balonek a číhající hrůza. Foto: Vertical Entertainment
Žlutá pláštěnka, červený balonek a číhající hrůza. Foto: Vertical Entertainment

Snímek Andyho Muschiettiho To z roku 2017 je dnes nejvýdělečnějším hororem. Komerční úspěch byl navíc podložen i převážně kladnými recenzemi a reakcemi publika. Pokračování, nazvané prostě To Kapitola 2, tak je skutečně nejočekávanějším filmem tohoto léta. Co stojí za úspěchem příběhu o „vraždícím“ klaunovi?

Román To od amerického spisovatele Stephena Kinga vyšel poprvé v roce 1986, v témže roce se stal nejprodávanější vázanou beletristickou knihou v USA a o rok později se dočkal nominace na nejlepší fantasy román v ceně respektovaného žánrového magazínu Locus, nominace na nejlepší román ve World Fantasy Award a vítězství v British Fantasy Award. Patří tedy ke Kingovým vůbec nejúspěšnějším titulům a dočkal se vedle filmové verze i dvou seriálových adaptací – krom dvoudílné minisérie z roku 1990 s Timem Currym v roli klauna Pennywise ještě obskurní indické verze z roku 1998. Možným vysvětlením této popularity je skutečnost, že navzdory jeho zprofanovanému označení coby krále hororu Stephen King nikdy nepsal pouze horory – a To je ukázkovým příkladem jeho univerzálního vypravěčství nezávislého na žánru.

Místa, kde se krmí zvířata

Pochopitelně, právě hororová linie je v To nejsnadněji identifikovatelná. Ve fiktivním mainském maloměstě Derry dochází každých zhruba sedmadvacet let k sérii vražd, jejichž oběťmi se stávají především děti. Zlo na sebe dokáže brát různou podobu – mumie, vlkodlaka, leprou nakaženého bezdomovce i příšery z Černé laguny –, ovšem tou nejvýraznější je „tančící“ klaun Pennywise.

Román je v tomto ohledu přirozenou extrapolací Kingových úvah o moderním hororu, jak je sepsal v knize Danse macabre (česky 2017). V té se autor nerozepisuje pouze o podobách strachu a typech monster, kterými je možné moderního čtenáře (a diváka) děsit, ale také rozebírá celou řadu konkrétních knih, komiksů a filmů. A jednotlivé kapitoly To, v nichž se hrdinové setkávají s dalšími a dalšími manifestacemi zla, slouží jako praktické případové studie k jeho postřehům – a to včetně prostředí, v nichž k nim dochází. Pokud se kdysi v recenzích mluvilo o „bibli“ hororu, mnohem lepším označením tedy nakonec je „čítanka“.

Působivost románu je ovšem mnohem větší než jen pouhý součet děsivých scén s monstry,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější