Deník N

Pojďte, pane, budeme koalovat. Paralely české a slovenské politické scény na konci horkého léta

Tak jo, zkusíme společně vyhrát volby. Pak se uvidí. Foto Adobe Stock
Tak jo, zkusíme společně vyhrát volby. Pak se uvidí. Foto Adobe Stock

Analýza Mariána Sekeráka: U nás i na Slovensku se politické klima v létě většinou nese v poklidném znamení duhy. Která státní instituce vyvěsí duhovou vlajku, zdali půjde ombudsmanka do „průvodu hrdosti“ či kdo má jakou „tradiční“ rodinu. Tentokrát bylo ale prázdninové počasí ovlivněno sporem o ministra kultury u nás a uniklou důvěrnou komunikací podnikatele Kočnera u sousedů. V obou zemích se navíc pomalu domlouvají zárodky předvolebních koalic.

Začněme se Slováky. Ti půjdou k parlamentním volbám příští rok. Předseda Národní rady SR a koaliční Slovenské národní strany Andrej Danko stihl prohlásit, že tomu tak nejspíš bude 29. února – příští rok je přestupný. Zatímco roztodivná vládní koalice navzdory krizím patrně do voleb vydrží, opozice už spřádá plány, jak „převzít moc“, řečeno slovy druhého výrazného Andreje slovenské politiky, exprezidenta Kisky. Ale bude to mít těžké.

Dle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění agentury Focus by se do parlamentu mohlo dostat až devět subjektů. Kiskova ještě pořád oficiálně neexistující strana Za lidi zatím „líže chvost“ žebříčku s o něco méně než pěti procenty. Exprezident tak trochu doplácí na svou dosavadní váhavost a nejasná prohlášení. Svým kritikům, konkurentům, jakož i všem netrpělivým voličům však Kiskův marketingový tým vzkazoval letní kampaní probíhající v pečlivě vytipovaných médiích: „Spravedlnost bez výjimek. Pracujeme na tom.“ Poselství rozklíčováno. Ostrá kampaň začne na podzim. Pozdravy do konzultační agentury!

Pakty o neútočení

Tato strategie slovenských „(za)lidovců“ je pochopitelná. Obavy u nich vyvolává dohoda středopravé strany SPOLU – občanská demokracie se středově liberálním Progresivním Slovenskem o společné volební kandidatuře. Oznámily ji letos v červnu poté, co si tento dvouprvkový koaliční projekt úspěšně odzkoušely ve volbách do Evropského parlamentu. Podobně jako v eurovolbách u nás TOP 09 a STAN.

Záhy poté se k nim, byť nepřímo, přidalo konzervativní Křesťansko-demokratické hnutí (KDH). Uzavřely společně jakýsi „pakt o neútočení“. Již teď ale mnohým, zejména v prostředí náboženské konzervativní pravice, nedává tento pakt spát. Obávají se, že by KDH muselo v takové koalici podpořit zrovnoprávnění sexuálních menšin. A to se přece nesmí stát! Vždyť kdyby měli gayové a lesby zákonnou možnost vstoupit do registrovaného partnerství (manželství muže a ženy je na Slovensku ústavně chráněno), začaly by se hromadně rozpadat ty slovenské „tradiční“ rodiny, že ano.

Na tento povyk skupiny slovenských konzervativních intelektuálů již předseda KDH Alojz Hlina pohotově reagoval. Kdyby potenciální koaliční partneři něco takového navrhli, jeho hnutí si „vezme 30 dní na rozmyšlenou“. Hlinovi se ale tato pragmatická taktika může časem vymstít. Již Machiavelli v 16. století ve svém Vladaři napsal, že „kdo jinému dopomáhá k uchopení moci, sám sobě podřezává větev, na níž sedí“.

Pro pamětníky zmiňme precedent z minulosti. Obdobná situace s revoltujícími křesťanskými demokraty už jednou na Slovensku nastala. V roce 2006 KDH odešlo z koalice tvořící druhou Dzurindovu vládu. Důvodem byla, jak jinak, „kulturně-etická“ otázka smlouvy se Svatým stolcem o výhradě ve svědomí.

(Ne)přiznaný Antibabiš

I v bývalých zemích Koruny české se domlouvají předvolební středopravé koalice. Zatím

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější