Přeskakování mezi frekvencemi a mezi osudy: Hedy Lamarrová
Slavnou hollywoodskou herečku si dnes připomínáme kvůli obnovené premiéře jejího slavného filmu Extase. Trvalejší dědictví však představuje její vynález z oblasti telekomunikací.
Hedy Lamarrová byla první ženou, která hrála v uměleckém filmu nahá. Kromě toho vynalezla zlepšovák, který dnes používá každá wi-fi síť, každý Bluetooth, internet věcí a samořídicí auta. Lidé si ji pamatují vesměs kvůli té první věci. Jenže svléknout se umí každý. Vymyslet geniální telekomunikační trik ne.
Narodila se jako Hedwig Kieslerová v zámožné vídeňské rodině roku 1914, krátce po prvních výstřelech války. Její otec byl bankéř, pádem mocnářství jeho postavení nijak neutrpělo. Oba rodiče byli asimilovaní Židé, otec Emil pocházel ze Lvova, matka Trude z Budapešti. V multikulturní Vídni to před první světovou válkou bylo každému jedno. Po ní ještě po nějakou dobu taky.
Co paměť jejích rodičů sahala, Hedy – tehdy ovšem Hedi – chtěla být herečkou. A brzy se ukázalo, že když něco chce, obvykle to dostane. Jako patnáctiletá se na večírku představila Maxi Reinhardtovi, nejslavnějšímu divadelnímu a filmovému režisérovi v německy mluvících zemích. Roli jí ještě nenabídl, ale rozhodně si ji zapamatoval. O rok později se stala skriptkou ve filmových ateliérech, a protože byla zrovna po ruce, dostala malou roli v bezvýznamném filmu. Osvědčila se. Následovala lepší filmová role a pak už angažmá v Reinhardtově inscenaci Slabší pohlaví. S tou se dostala do Berlína, kde se uchytila mezi tamními filmaři. To už byla tam, kde být chtěla. Berlín byl evropský Hollywood. A tam si ji také vyhlédl český režisér Machatý pro hlavní roli ve filmu Extase.
Osudy žen a osudy mužů
První zastavení: kdyby byla Hedy Lamarrová muž, také bychom do tolika podrobností
