Deník N

Beneš se po válce snažil dostat za mříže své politické oponenty z exilu. Našel se důkaz

Velení prvorepublikové armády. Prezident Edvard Beneš uprostřed, generál Lev Prchala druhý zprava. Foto: převzato z knihy Československá generalita
Velení prvorepublikové armády. Prezident Edvard Beneš uprostřed, generál Lev Prchala druhý zprava. Foto: převzato z knihy Československá generalita

Komentář Jana Urbana: Edvard Beneš. Jedněmi uctíván coby muž, jenž měl společně s Tomášem G. Masarykem největší zásluhu o vznik Československa a během druhé světové války dosáhl toho, že Spojenci zařadili republiku (včetně Slovenska bojujícího na straně nacistů) ne mezi nepřátele, ale po bok dalších členů protihitlerovské koalice. Druzí ho zatracují jako toho, kdo prý zradil svou zemi v době mnichovské krize i komunistického puče v únoru 1948. Beneš byl zcela jistě rozporuplná osobnost a svým způsobem je pravda vše výše uvedené. Nedávno objevený dokument ale znovu potvrzuje svědectví mnoha pamětníků: Beneš se svými politickými oponenty jednal tvrdě jako s nejhoršími nepřáteli a uchyloval se i k praktikám, které později používali komunisté.

Britský ministr zahraničí Ernest Bevin dostal 17. srpna 1947 otevřený dopis malé skupiny československých exilových politiků, jejichž jména jsou dnes, po více než pětasedmdesáti letech, povětšinou zapomenuta. Podepsali se pod něj generál Lev Prchala, publicista Vladimír Ležák-Borin, diplomat Karel Locher a další. Dalo by se říct, že sám o sobě tento dopis boří mýtus o poválečné československé demokracii, zničené až v únoru čtyřicet osm komunistickým pučem.

„Protestujeme proti novému znásilnění svobody a práva českého národa vládou československou, která jest opanována komunisty a podřízena Sovětskému svazu. … Již na jaře 1943 dospěli jsme k hlubokému přesvědčení, že politika dr. Beneše povede k nastolení panství komunistické strany v českém národě. […] V květnu 1945 bylo území republiky z větší části zaplaveno Rudou armádou, pod jejíž ochranou přibyl samozvaný prezident dr. Beneš se svou vládou utvořenou v Moskvě a začal řádit v zemi způsobem samozvaným a diktátorským. […] Nic se nezměnilo volbami na jaře 1946. Tyto volby nebyly, což je samozřejmé, volbami svobodnými a podle pojmu západních demokracií.“

A Beneš takové věci neodpouštěl. V archivu českého ministerstva zahraničí byl minulý týden nalezen dokument z 10. února 1946, označený jako tajná depeše československého velvyslanectví v Londýně č. 1736/46 pražskému ústředí. Je označen „Věc: Lev Prchala – žádost o vydání“. Potvrzuje, že Beneš

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

V tomto okamžiku nejčtenější