Deník N

Spalničky se možná vrátily i kvůli tomu, že jsme je tady úspěšně vymýtili, říká Prymula

Epidemiolog Roman Prymula. Foto: ČTK
Epidemiolog Roman Prymula. Foto: ČTK

Česko přišlo o titul země bez spalniček. Pro profesora Romana Prymulu, předsedu České vakcinologické společnosti a náměstka ministra pro zdravotní péči, to ale není ten největší problém. Není podle něj úplně jasné, proč dospělí ztrácí imunitu vůči této extrémně nakažlivé nemoci, jak na ně funguje očkování a jaká hladina protilátek člověka vlastně ochrání.

Světová zdravotnická organizace vzala Česku status země, v níž jsou vymýcené spalničky. Jak se taková věc posuzuje?

Zasedá tam odborný panel, který hodnotí, jaká je epidemiologická situace v jednotlivých zemích. Zpravidla se hodnocení nevztahuje k jednomu roku, hodnotí i dlouhodobější souvislosti. My jsme po řadu let měli velmi nízký výskyt spalniček a hodnotili nás možná i benevolentněji.

Nicméně od roku 2014 už tady probíhají epidemie a letos máme poměrně vysoká čísla nemocných. Na základě tohoto se rozhodli.

Není to tedy tak, že by si řekli, že letošních 580 případů už znamená překročení hranice?

Posuzuje se to komplexněji, ale jsou nějaké cíle, které mají vést k celosvětové eliminaci spalniček. Říkalo se, že norma je jeden až dva případy na milion lidí, což je pro kontrolu nemoci přijatelné. To jsme splňovali do roku 2014, ale od té doby už počty toto očekávání zdaleka přesahují.

Co se stalo v roce 2014 tak významného, že počet případů začal růst?

Kvůli klesající proočkovanosti a ubývající imunitě u starších tady poměrně významně narostla kategorie lidí, kteří proti spalničkám nebyli chránění. Nemoc sem byla zavlečena ze zahraničí a vznikla epidemie.

Řada lékařů se do té doby paradoxně za celý svůj profesní život se spalničkami nesetkala. Takže při první epidemii bylo postiženo několik zdravotníků, kteří si vůbec neuvědomili, že spalničky mají, dále ordinovali, a nemoc tak dále šířili. Teď už samozřejmě všichni víme, jak spalničky vypadají.

V Česku epidemie spalniček stále probíhá. Jak velký podíl na ní mají neočkované děti a jak velký dospělí s vyvanulou imunitou?

Současná epidemie už postupně vyhasíná. V jednom z předchozích týdnů jsme zaznamenali čtyři případy, v dalším zas žádné.

V úvodní fázi epidemie byly postiženou skupinou hlavně děti, zejména ty nejmenší, které skutečně nebyly očkované. Teď v pozdější fázi už dominují lidé mezi 35. a 45. rokem věku, kteří většinou očkováni byli, ale imunita u nich vyvanula.

Sporné třetí očkování

Tradičně se pracuje s hranicí 95procentní proočkovanosti a veřejnost měla dlouho za to, že ji očkování z dětství chrání prakticky do konce života. V posledních letech se však ukazuje, že imunita se s věkem vytrácí. Je možné vůbec říct, jaká část Čechů je dnes proti spalničkám chráněna?

Proočkovanost jsme schopni zmapovat poměrně dobře a doposud je v celé populaci vysoká. Klesá v posledních šesti sedmi letech, a týká se to tedy především nejmladší věkové kategorie. V kategorii mezi 35 a 45 lety není kvůli klesající imunitě chráněných zhruba 30 procent lidí.

Co s tím? Zvažujete jako vakcinologové povinné třetí očkování proti spalničkám ve vyšším věku?

O tom se intenzivně diskutuje. Studie u dárců imunoglobulinu ukázala, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Medicína

V tomto okamžiku nejčtenější