Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čas na změnu. Přestaneme střídat čas? Vlády zatím nevědí, která bije

Ilustrační foto: Andrej Grušnikov, Pexels
Ilustrační foto: Andrej Grušnikov, Pexels

Dlouho spící plány na zrušení střídání času se najednou daly do pohybu. Už příští rok na jaře si možná přeřídíme hodinky naposledy. Navrhované změny jsou ovšem tak rychlé, že na ně státy nejsou připravené. Nevědí zatím, která ministerstva se věcí budou zabývat, zda by jejich země preferovala zimní, nebo letní čas, ani jak se dohodnou se sousedními státy. Není tak jisté, jestli evropskou směrnici stihnou do jara schválit.

Lidé to chtějí, uděláme to,“ prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci na sílící touhu části Evropanů po zrušení střídání času vyjádřenou i výsledky celoevropské ankety. Komise už navrhla směrnici o zrušení střídání standardního (tzv. zimního) a letního času. Dostane ji k projednání a schválení Evropský parlament a rada (buď příslušní ministři vlád členských států – Rada EU, nebo přímo summit premiérů a hlav států – Evropská rada). V případě, že ji obě instituce schválí, stane se závaznou pro všechny členské země, tak jako je dnes závazná změna času dvakrát do roka.

Zájem obyvatel cítí a časovou revoluci podporují i mnozí evropští politici včetně té nejsilnější, německé kancléřky Angely Merkelové, která prohlásila: „Osobně si myslím, že to má velmi vysokou prioritu.“ Konec změn času v Evropě v říjnu příštího roku už oznámila i evropská komisařka pro dopravu Violeta Bulcová.

Jak to vypadá teď

Evropská unie se rozkládá ve třech časových pásmech. Prvním je západoevropský (greenwichský) čas označovaný zkratkou GMT (nebo také UTC jako univerzální čas) a v EU ho používají tři státy: Velká Británie, Irsko a Portugalsko. Druhé časové pásmo EU používá náš středoevropský čas (GMT + 1 hodina) a týká se největšího počtu členských států, 17 včetně České republiky. Třetím je východoevropský čas (GMT+2) platný v osmi zemích unie. Větší část roku (sedm měsíců, od konce března do konce října) ovšem evropské státy používají čas letní určený posunem o jednu hodinu dopředu.

Letošní ankety vyhlášené Evropskou komisí se zúčastnilo přes 4,5 milionu občanů EU a 84 % z nich se vyjádřilo pro zrušení změn času. K argumentům pro konec střídání patří, že energetické úspory, původní důvod pro zavedení této praxe před 100 lety, už jsou dnes minimální, zatímco negativní vlivy na lidské zdraví (narušení biorytmu) trvají. Na rekordní zájem o anketu následovala nezvykle rychlá reakce Komise: lidé jsou pro, změny zrušíme.

Současné rozložení zón v EU během platnosti letního času. Modře západoevropský letní čas, červeně středoevropský letní čas (SELČ), tmavožlutě východoevropský letní čas. Na ukrajinském Krymu je vyznačena moskevská časová zóna, kterou tam zavedlo Rusko hned po anexi. Krym je však ukrajinský a do anexe na něm platil ukrajinský čas. Autor: maix, Wikimedia Commons

Odpor proti změnám času sílí v celé v Evropě už roky. V České republice se nejznámějším bojovníkem stal pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch, který v této věci vystupoval už od dob socialismu v 80. letech. Blížícího se úspěchu své snahy se nedožil, zemřel už před devíti lety, během kterých se řešení otázky nijak neposunulo.

Proč najednou tak rychle?

Věci se daly do překvapivě rychlého pohybu až letos. Přispěla k tomu souhra okolností:

  • především tlak obyvatel na ukončení mnohaleté praxe vytrvale narůstá;
  • evropské lídry zaujal poměrně velký zájem

    Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější