Rostliny to dělají v noci. Zelené plíce planety nejsou dobrým přirovnáním
Vypalování brazilských deštných pralesů škodí světu z mnoha důvodů, produkce kyslíku rostlinami však mezi nimi není na prvním místě. Argumentovat správně pochopenou vědou je první předpoklad věrohodnosti každé aktivity, která se vědeckých otázek týká.
Živočichové dýchají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Rostliny dýchají oxid uhličitý a vydechují kyslík. Bez rostlin by se živočichové udusili, zeleň jsou plíce planety. Je to pravda? Ne tak docela.
Nynější obrovské požáry v Amazonii i jinde po světě vyvolaly nebývalý zájem veřejnosti. Proti brazilské vládě – která si v lepším případě počíná laxně, v horším přivírá oko nad záměrným odlesňováním – protestují neziskové organizace a známé osobnosti z celého světa. Prezident Bolsonaro se dokonce rozhodl slevit ze své agresivní rétoriky. Před nedávnem ještě říkával, že světu nic není do toho, jak Brazílie zachází s deštným pralesem, že taková starost je projevem neokolonialismu. Dnes se tváří, že by s požáry něco docela rád udělal, ale nemá k tomu prostředky.
Protesty jsou na místě. Poškozovat amazonský prales skutečně znamená poškozovat celou planetu, i když velká část škod má především lokální charakter. Aktivismus tohoto druhu by se však měl vždy opírat o fakta. Už jen použití ilustračních fotografií vydávaných za dokumentární tuto kauzu poškozuje. (Velká světová média již nesprávné záběry stáhla.) Stejně tak je problematické tvrzení o plicích planety – v podstatě vychází z nepochopení, jak to s kyslíkem v naší atmosféře je.
Fotosyntéza a dýchání, dvě strany téže mince
Jak vlastně dýcháme? Ze školy si asi vzpomenete: krev se okysličuje v plicích. Kyslík se váže na hemoglobin, červené krevní barvivo. Obíhající krev pak zásobuje kyslíkem celé tělo. Když se krev do plic vrací, je o kyslík ochuzená, a proto má jinou barvu. Klíčovou složkou hemoglobinu je železo, protože umí kyslík jak snadno navázat, tak snadno pustit.
Ano, ale položili jste si otázku, k čemu
