Deník N

Venku 35 stupňů, doma 21. Rodina si v pražském vnitrobloku postavila dům s mokřadem na střeše, natáhla trubky do země a šetří polovinu vody

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Michal Šperling chtěl s rodinou vždycky bydlet v domku se zahradou, pěstovat rajčata nebo dýně a mít vlastní kompost. Přitom ale neopustit Prahu. Výsledkem je oceňovaný pasivní domek s mokřadní střechou ve vnitrobloku na Letné, který svým obyvatelům dokáže ušetřit i polovinu spotřeby vody.

Kolem více než metr vysokých stonků obsypaných růžovými květy krouží v parném letním dni čmeláci a motýli. „Tahle rostlina se jmenuje kyprej vrbice. Jde z ní uvařit čaj, je to přirozený acylpyrin. Zde roste kosatec žlutý, pak tady můžeme vidět skřípinec jezerní, různé druhy ostřic…,“ ukazuje Michal Šperling na koberec pestré flóry před sebou.

Nenacházíme se na podmáčené vysokohorské louce, jak by mohla skladba rostlin napovídat, ale v centru Prahy, ve vnitrobloku na pražské Letné. Konkrétně na střeše rodinného domku obklopeného činžáky, kam jsme s Michalem Šperlingem vyšplhali po „žebříku pro návštěvy“: „Prohlídky děláme známým nebo zájemcům i několikrát do měsíce,“ usmívá se vystudovaný inženýr se zaměřením na vodní stavby, který tady s rodinou třetím rokem bydlí.

Michal Šperling s partnerkou a synem hledali pro stavbu domku pozemek v pražském vnitrobloku. Našli ho na Letné. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Spolu s architektem Václavem Odvárkou budovu sám navrhl. A jejich koncept pasivního domu, který navíc chytře hospodaří s vodou, zaujal veřejnost i poroty českých i zahraničních soutěží včetně Energy Globe Award. Naznačuje, kam by se v době postupující klimatické změny a prohlubujícího se sucha mohlo stavařství ubírat a co může učinit jednotlivec.

V českém kole soutěže energeticky úsporných domů Energy Globe Award zvítězil letenský mokřadní dům v roce 2017, rok nato jej autoři prezentovali na celosvětovém finále v Teheránu. O know-how projevili zájem například indičtí odborníci.

V tom, že střecha domku bude zelená, měla rodina jasno už od začátku. „Chtěli jsme, aby prospívala městskému prostředí. Přitahuje hmyz a tepelně stabilizuje prostředí,“ vysvětluje Michal Šperling. Rostlinná pokrývka domu schovaného mezi bytovkami v srdci Letné ale neslouží jen k ochlazování budovy a okolí, ale také jako kořenová čistírna. Recykluje odpadní vodu z domu, která se pak znovu používá na zalévání zahrádky nebo splachování záchodu.

Kyprej vrbice patří mezi typické mokřadní rostliny, které se používají pro kořenové čističky. Jeho květy vábí hmyz z širokého okolí i tady na Letné. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Jsou tady rostliny, které žijí obvykle v mokřadech, na okraji rybníků nebo řek. Tady jsme jim vytvořili přirozené prostředí: mají kořeny v přečištěné odpadní vodě z baráku, ta má v sobě spoustu živin. Každý den jim přibude kolem 300 litrů vody, což odpovídá denní spotřebě tříčlenné domácnosti. Tím pádem tady mohou krásně růst, přestože

Změna klimatu

V tomto okamžiku nejčtenější