Deník N

Blesk je živel, který jsme ještě nezkrotili. Co dělat v horách, když přijde bouřka?

Bouře dovede člověku připomenout, že rozhodně není pánem přírody. Foto: Adobe Stock
Bouře dovede člověku připomenout, že rozhodně není pánem přírody. Foto: Adobe Stock

Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú. A zabíjejí. Nedávná bouře v polských Tatrách za sebou nechala čtyři mrtvé a víc než sto zraněných. Pojďme se podívat, jak blesk vzniká, čím je nebezpečný a jak se chránit.

Bouří a blesku se lidé báli odedávna, ztotožňovali je často s božstvy a jejich hněvem. V moderní době jsme si navykli, že příroda je krotká a nemá nám čím ublížit. Je to omyl a v případě blesku omyl dvojnásobný. Vyplatí se mít k němu respekt.

Ve čtvrtek 22. srpna došlo v Tatrách k jedné z největších tragédií, jakou tyto hory kdy viděly. Po úderu blesku do vrcholku hory Giewont zahynuli čtyři lidé a více než stovka utrpěla zranění, někteří z nich vážná.

Jak často se takové nehody stávají? Jak nebezpečná je bouře v horách a jak se jí dá vyhnout?

Hora a kříž

Giewont, tyčící se nad Zakopaným, je polská národní hora. Váže se k němu legenda podobná té naší o Blaníku: v hoře spí rytíři a vyjedou vlasti na pomoc, až bude nejhůř. Šestisetmetrová severní stěna Giewontu budí rozhodně větší respekt než jakýkoli pohled na Blaník, turisté se jí však nemusí obávat, výstupová cesta vede z jihu a je snadná. Zejména když si velkou část stoupání ušetříte pomocí lanovky na Kasprowy Wierch. Atraktivita a snadný přístup dělá z Giewontu přelidněnou horu, a to i na poměry polských Tater, kde je v sezoně hlava na hlavě skoro všude.

S Giewontem se pojí chmurná statistika. Na žádném jiném vrcholu v celých Tatrách nezahynulo tolik

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější