Jak se v Česku dostat k moci? Jde o to, jestli chcete
S blížícím se horkým podzimem se budou znovu objevovat otazníky nad tím, jaká je alternativa současného rozložení politických sil, i spekulace, jak by dopadly případné předčasné volby. Co se při podobných reflexích pomíjí, je jedna ze základních podmínek potenciálního úspěchu.
Známý vtip o Roubíčkovi vypráví o tom, jak se Roubíček denně modlil, aby ho Bůh nechal vyhrát v loterii. Až to jednou Boha přestalo bavit a rozčileně se ho zeptal: „Tak proč si nejdřív nekoupíš los?“
Podobné je to s částí české politické scény. Zvláště v posledních letech se odkrývá v plné nahotě nepochopení základních principů politiky, respektive neochota akceptovat je, podřídit se jim a následně je využít ve svůj prospěch.
Když se podíváme na nejvýraznější osoby moderní politiky samostatné České republiky, které se dostaly k moci, zjistíme, že mají něco společného. Nechme stranou Havla, který je specifický případ, ale Klaus, Zeman, Babiš, stejně jako Paroubek, Topolánek, specificky Kalousek nebo svým odpudivým způsobem i Okamura mají něco zásadního společného.
Touha po moci, které se podřídí vše ostatní
Nejde o jejich průbojnost, aroganci, sebestřednost či schopnost využívat technologii moci, to všechno jsou jen průvodní příznaky něčeho hlubšího, – totiž jejich touhy moc
