Nizozemský deník: V ráji cyklistů Amsterdamu si vy raději na kolo nesedejte, varují domorodci turisty
Když se řekne Amsterdam, mnozí si vybaví obrázek malebného kanálu s lodičkami a jedním nebo hned několika mosty. A na mostě musí být minimálně jedno kolo. Nebo třeba deset či dvacet kol. Jízdní kolo je totiž jedním ze symbolů Nizozemska, píše Markéta Boubínová v Nizozemském deníku.
Největší nizozemské město se už roky přetahuje s dánskou Kodaní o titul cyklistického eldoráda, a vzhledem k hluboce zakořeněné, více než stoleté cyklistické tradici v celé zemi, zatím – tedy aspoň podle Nizozemců – Amsterdam vítězí.
V Nizozemsku je navíc údajně víc jízdních kol než obyvatel, což mi zdejší kamarádi na začátku jakékoliv diskuse o cyklistice vždy zdůrazňují. Jen v Amsterdamu používá víc než polovina místních kolo jako svůj hlavní dopravní prostředek.
A kola jsou tu skutečně všude. Na silnicích, v jednosměrkách (v obou směrech), na chodnících, v parcích, u muzeí, v autobusech, v metru, tramvajích, zamčená u kdečeho (a samozřejmě snad na všech mostech přes nekonečné amsterdamské kanály), a dokonce i na lodích. Jezdí na nich opravdu všichni – mladí, staří, studenti, důchodci, politici a manažeři v oblecích, političky a manažerky v lodičkách a úzkých šatech; a za jízdy zvládnou jíst, pít, držet deštník a květiny, psát zprávy a telefonovat (tedy ne úplně vše z toho najednou) a vyhýbat se zrádným tramvajovým kolejím.
Viděla jsem dokonce párkrát v Amsterdamu
