Deník N

80 let Stalinova paktu s Hitlerem, který neměl získat čas na obranu, ale na útok

Podpis druhého tajného dodatku Smlouvy o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem, přezdívané pakt Molotov–Ribbentrop, v moskevském Kremlu 28. září 1939 (Smlouva a první tajný dodatek rozdělující východní Evropu mezi Německo a SSSR byly podepsány 23. srpna 1939). Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop stojí třetí zleva, vedle něj je Josif Vissarionovič Stalin. Sovětský ministr (lidový komisař) zahraničí Vjačeslav Molotov dokument podepisuje. Foto: Autor neznámý, NARA.gov
Podpis druhého tajného dodatku Smlouvy o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem, přezdívané pakt Molotov–Ribbentrop, v moskevském Kremlu 28. září 1939 (Smlouva a první tajný dodatek rozdělující východní Evropu mezi Německo a SSSR byly podepsány 23. srpna 1939). Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop stojí třetí zleva, vedle něj je Josif Vissarionovič Stalin. Sovětský ministr (lidový komisař) zahraničí Vjačeslav Molotov dokument podepisuje. Foto: Autor neznámý, NARA.gov

Komentář: Přesně před 80 lety, 23. srpna 1939, podepsal v moskevském Kremlu komunistický Sovětský svaz s nacistickým Německem smlouvu, které se podle ministrů zahraničí říká pakt Molotov–Ribbentrop. Přesnější označení by však bylo pakt Stalin–Hitler. Jaké motivy k ní vedly Kreml, vysvětluje Michael Romancov.

Pakt Molotov–Ribbentrop, jehož podpis před osmdesáti lety 23. srpna 1939 otevřel dveře k rozpoutání II. světové války, nepochybně představuje jeden z neopomenutelných dějinných okamžiků 20. století.

Navzdory skutečnosti, že se jedná o poměrně krátký dokument psaný zcela srozumitelným jazykem, což platí i pro nepříliš rozsáhlé tajné dodatky, ale zejména díky téměř okamžitému uplatnění v praxi – jednalo se o pouhých devět dní – se interpretace ohledně důvodů jeho podpisu i následků, k nimž to vedlo, liší. Přesněji řečeno se liší pohled Moskvy a zbytku Evropy, potažmo světa.

První tajný dodatečný protokol paktu Molotov–Ribbentrop. Vyfotili ho obhájci účastnící se Norimberského tribunálu.

Na čem existuje shoda? Ani v sovětských dobách, například na rozdíl od Katyňského masakru, nešlo tvrdit, že pakt podepsán nebyl, ale Moskva dlouho tvrdila, že neexistují originály. Ty ve skutečnosti byly po celou dobu uloženy v sovětských archivech (nejprve na ministerstvu zahraničí, poté v archivu politbyra), avšak nikdo k nim prý neměl přístup.

Situace se změnila teprve po rozpadu SSSR, kdy byly originály nejprve roku 1992 publikovány v časopise Nové a současné dějiny a o tři roky později vystaveny na výstavě v Treťjakovské galerii. Letos pak Federální archivní služba – Rosarchiv – uspořádala velkolepou výstavu odtajněných dokumentů vztahujících se k začátku II. světové války. Ve vládních novinách Rossijskaja gazeta při té příležitosti vyšel obsáhlý rozhovor s ředitelem Andrejem Artizovem.

Podle jeho slov byly zpřístupněny všechny politické a diplomatické dokumenty, ale materiály zvláštních služeb ještě stále podléhají jinému režimu. Ředitel Artizov v rozhovoru odmítá názor, že by Sověti či Stalin osobně západním mocnostem „vrazili nůž do zad“, neboť kontakty s Hitlerem udržovali všichni a byli to právě Britové a Francouzi, kdo „nůž“ chystali pro Sověty.

Nabídka, kterou nelze odmítnout

Vyjednávání, která v srpnu 1939 v Moskvě vedla britská a francouzská vojenská mise, se vlekla a nakonec se prý pro Stalina stalo zásadním to, že zatímco Londýn a Paříž nebyly připraveny poskytnout vojenskou pomoc SSSR v případě jeho války s Německem, učinil Hitler Stalinovi takovou nabídku, kterou nemohl odmítnout.

Německý ministr zahraničí Ribbentrop (vpravo) přivezl Stalinovi do Moskvy Hitlerovu „nabídku, která se nedala odmítnout“. 23. srpna 1939. Foto: Autor neznámý, Bundesarchiv

Artizov bohužel nijak nespecifikuje, o co se konkrétně jednalo, takže nezbývá než spekulovat, že šlo primárně o obsah tajných dodatků – tedy možnost obsadit území sousedních států, k čemuž Britové a Francouzi opravdu svolní nebyli.

Na dotaz, v čem sovětské vedení spatřovalo největší výhodu paktu, odpověděl:

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

V tomto okamžiku nejčtenější