Deník N

Mám velký strach o české lesy. Pod mrtvým smrkem nevyroste jediný hřib, říká mykolog

Ilustrační foto: Krzysztof Niewolny, Unsplash
Ilustrační foto: Krzysztof Niewolny, Unsplash

Houbařská sezóna se v důsledku klimatických změn každým rokem prodlužuje. Mluvíme ale o délce období, nikoli o plodnosti, říká mykolog z Akademie věd Petr Kohout. Houbám by podle něj velmi pomohlo, kdyby v Česku byly i malé lesní plochy, kde by se mrtvé dřevo neodklízelo. „Více Boubínů do Česka!“ vyzývá vědec.

Mění se v souvislosti s klimatickými změnami kvalita hub?

Obecně je to s houbami složitější v tom, že musíme vědět, o kterých mluvíme. Jsou obrovská skupina. Houbaři znají hlavně hřiby, muchomůrky, holubinky, ryzce, lišky… To jsou houby takzvaně mykorhizní, které tvoří symbiózu s kořeny rostlin, stromů. A bez této symbiózy nejsou schopny existovat. Houba stromu dodává živiny, které jsou v půdě – dusík, fosfor a minerály. A naopak strom produkuje uhlíkaté látky, tedy cukry, kterými zásobuje tyto houby. Ty tedy bez svého hostitele vůbec nejsou schopny růst.

A hostitel bez nich?

A hostitel bez nich v zásadě také ne. Na druhou stranu máme houby saprotrofní, které získávají živiny čistě jen rozkladem mrtvé organické hmoty. Patří mezi ně například bedly nebo žampiony. Ke svému růstu a tvorbě plodnic v zásadě potřebují pouze dostatečnou vlhkost a nejsou vázány na zdravou hostitelskou rostlinu.

Ale bez nich by třeba netlelo listí. Je to tak?

Dá se to tak říct. Netlelo by tak rychle, bylo by to všechno pomalejší. Čili tyto saprotrofní houby jsou ovlivněny klimatem přímo. Třeba žampiony se dají pěstovat, protože u nich se ví, jaké teploty jsou potřeba, aby začaly tvořit plodnici.

Zeptám se jednoduše – jak se tedy dnes daří žampionu, pokud neroste ve skleníku?

Víme, že v případě saprotrofních hub se s rostoucí teplotou hlavně v zimě prodlužuje délka houbařské sezóny. Tady vám ukážu graf. Je na něm vidět, jak se houbařská sezóna časem rozšiřuje.

Když se budu řídit vaším grafem, v padesátých, šedesátých a osmdesátých letech minulého století byla houbařská sezóna nejkratší, zatímco v současnosti je dlouhá…

Pravděpodobně je to právě změnou klimatu. Délka houbařské sezóny výborně koreluje se změnou klimatu, s rostoucí teplotou.

Na druhou stranu se houbám daří i podle toho, jaké je množství srážek a taky jak v zimě sněží.

Přesně tak.

A jak je možné, že je houbařská sezóna tak dlouhá, když je sucho? Znamená to, že je dlouhá, nikoli tak plodná?

Ano. Saprotrofní houby, které se živí jen rozkladem mrtvé organické hmoty, jsou kvůli vyšším teplotám schopné fungovat i v zimě. Jsou aktivní i přes zimní období a v dnešní době tvoří plodnice třeba už v květnu, červnu, to se dřív vůbec nedělo. Příkladem jsou václavky. Úplně jiná situace je u mykorhizních hub, které sbírá většina lidí. Ať už jsou to hřiby, nebo…

Nebo babky, které by skutečný mykolog ani nesbíral.

Přesně tak. Babky nebo holubinky. Jakmile trpí rostlina, trpí i houba. A tento stres může být třeba právě ze sucha. Takže jde vlastně o dva různé pohledy, dva různé scénáře.

Mykolog Petr Kohout. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Co tedy klimatické změny v souvislosti s houbami dělají s ekosystémem?

V prestižním mezinárodním časopise teď budeme publikovat článek, v němž se zabýváme vlivem klimatu na houby v globálním měřítku. V tom článku jsme ukázali, že různé druhy mykorhizních hub, které jsou prospěšné rostlinám, jsou schopny růst v relativně úzkém rozmezí teplot. Naopak patogenní houby, které mohou rostliny poškodit, mají rozmezí teplot výrazně širší. Ukazuje se, že mykorhizní houby jsou nejnáchylnější ze všech skupin na to, jak se prostředí mění. Když se změní klima, tyto teploty se budou posouvat. A právě mykorhizní houby se s mnohem větší pravděpodobností dostanou do prostředí, které je pro ně nevýhodné. Nesnažíme se z toho dělat nic moc alarmujícího, je to ale vlastně první studie tohoto druhu, která něco takového ukazuje. Je dělaná na asi 1500 druzích hub ze 70–80 tisíc známých druhů.

Jak vysoká je šance, že si příroda poradí sama? 

Houby mají velkou výhodu, že se rozšiřují pomocí spor, které se velice dobře šíří. Je tedy vysoká šance, že se houby rozšíří na nové místo, které pro ně bude vhodnější. Bavíme se ale o pár druzích, které už tohle dokázaly.

Příroda si vždy nějak poradí. Život na planetě byl dlouho před námi a bude i po nás. Otázkou spíše je, jak tyto změny ovlivní fungování přírody z pohledu lidských potřeb. Popsaných druhů je skutečně skoro 80 tisíc a celkem jich je na planetě přibližně milion. Problém je v tom, že my nevíme, jak moc důležité jsou druhy, které se klimatu přizpůsobit nedokážou a z prostředí vymizí. Biologie je problematičtější než chemie nebo fyzika v tom, že nejde změřit vše najednou. Pracujeme s mnohem komplexnějšími systémy a nejsme schopni pochopit každý jednotlivý krok přírody. I tak bych ale řekl, že výsledky naší studie jsou relativně děsivé.

Co děsivého vaše studie konkrétně sděluje?

Hrozí, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Změna klimatu

V tomto okamžiku nejčtenější