Deník N

Paže spálená radiem, kokain v míše a jehla pod víčkem

Hlavně se nebát, co špatného se koneckonců může stát? Foto: Adobe Stock
Hlavně se nebát, co špatného se koneckonců může stát? Foto: Adobe Stock

Vědci občas dělají experimenty sami na sobě. Jak z nezbytí, tak ze zvědavosti, z touhy po bezprostřední zkušenosti. Zpětně to může být zábavné čtení, velmi často jim však přitom šlo o zdraví a o život.

Být sám sobě pokusným králíkem přináší několik zásadních výhod. Zaprvé, ušetříte – jak na penězích, tak na čase stráveném vyjednáváním s etickými komisemi. Zadruhé, nezatěžujete svoje svědomí obavami, že ublížíte jiným, ať zvířatům, nebo lidem. Zatřetí, získáte bezprostřední zkušenost, prožijete podmínky experimentu na vlastní kůži, což vám může přinést dodatečné poznání.

Každá z těch výhod je zároveň nevýhodou. Experimentování na sobě vás může přijít pěkně draho, v krajním případě zaplatíte zdravím nebo životem. Etický aspekt věci je každopádně sporný – potěšilo by vaše blízké, jak hazardujete? Je to odpovědné vůči spolupracovníkům, nadřízeným, studentům a tak dále? A pokud jde o bezprostřední zkušenost, ta může být zavádějící; nezaujatý pozorovatel by velmi často uviděl a pochopil víc než pokusný subjekt.

Tak či onak, pokusy na sobě vědci tu a tam dělají. Málokdy je mohou publikovat, přinejmenším v dnešní době, o většině z nich se proto nikdy nedovíme. Historie vědy nicméně zná několik slavných případů, kdy odvážní (zkusme se vyhnout slovu šílení, ač by občas bylo výstižné) experimentátoři posunuli poznání o významný kus vpřed. Předkládáme vám několik nejpozoruhodnějších takových pokusů. Vynechali jsme ty vysloveně nechutné (kdo se nebojí, ať si vygoogluje

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější